Brno - Brněnští radní znemožnili některým organizacím, aby si žádaly o dotace na neziskové projekty. Schválili totiž pravidlo, podle kterého nemůže dotaci získat ten, kdo s městem, jeho firmami či příspěvkovými organizacemi vede jakýkoliv soudní spor. Podle opozičních zelených, kteří chtějí nechat věc prošetřit, tak radní vyšachovali nepohodlné organizace. A dotčené organizace, které protestují například proti nezákonnému kácení městských stromů, chtějí rozhodnutí napadnout.
Od Brna dostanou dotace jen ti, kteří se s ním nesoudí
Zastanou se jich nejspíš zástupci opozice. „Připadá mi to diskriminační a zavání to korupcí,“ prohlásil například zastupitel Mojmír Vlašín (SZ). „Ti, kteří se nebudou s městem soudit, nebudou uplatňovat svoje právo, ti dostanou bonbonky, a ti ostatní ne,“ dodal. Jenže primátorův náměstek Oliver Pospíšil (ČSSD) říká, že město jen nechce podporovat organizace, které mohou poškozovat jeho zájmy. „Když jsme tato pravidla schvalovali, věděli jsme samozřejmě, že vyvolají určitou kontroverzi, ale určitě jsme přitom neměli na mysli žádnou konkrétní organizaci, kterou bychom chtěli ze soutěži o dotace vyloučit,“ dodal. Uvedl přitom příklad, kdy město zřejmě spor pomine a dotaci poskytne: Sportovní organizace Orel dotace dostane, i když se bude soudit například o nějaké majetkové vyrovnání. „V takovém případě jde samozřejmě o jakýsi pozůstatek dob minulých a oni nemohou nic jiného dělat,“ vysvětlil Pospíšil.
Podle Vlašína jde však o diskrimaninaci ve stylu někomu ano, někomu ne. Vlašín je přesvědčen, že nejvíc na pranýři budou ti, kteří se městem rozhodli soudit o právo na informace, kdy podle zákona o svobodném přístupu k informacím požádali o materiály, ale nedostali je. Jedinou možností, která jim zbývá, je podat žalobu k soudu.
Podle zastupitele Martina Andera (SZ) dopadne nové pravidlo například na hnutí Nesehnutí, které se v minulosti ucházelo o dotace na ekologické, vzdělávací a kulturní projekty. S městem vede spor týkající se správního rozhodnutí na kácení stromů. Dalšími „postiženými“ organizacemi je například Ekologický právní servis nebo občanské sdružení Brnění. „Město se tím snaží jen legalizovat to, co provádělo už léta. Z grantových prostředků vylučovalo ty organizace, které jsou vůči němu kritické. Jeho představitelé se chovají tak, jako kdyby rozdělovali svoje peníze, jenže zapomněli, že to jsou peníze veřejné. Zpochybňují tak právo občanských sdružení na jejich právo hájit se u soudu, kde občanská sdružení vyhrávají. A místo toho, aby trestali například své úředníky, kteří dělají špatně svoji práci, trestají ty, kteří na ni upozorní,“ prohlásil Milan Štefanec z Nesehnutí. Jeho hnutí chce žádosti o dotace podat a pokud nebudou přijaty právě z důvodu, že se Nesehnutí soudí, budou mít podle něho zbraň k dalšímu soudnímu sporu.
S tím ovšem příliš nesouhlasí advokát Jiří Zeman. „Domnívám se, že město zákonné mantinely nepřekročilo, stanovilo si jen nějaká pravidla, která musí být tímto rozhodnutím respektována. Zákon o obcích jim takovou možnost dává,“ prohlásil.
Opozice chce rozhodnutí radních ale zpochybnit ihned. Změnila totiž pravidla v době, kdy mají organizace o dotace žádat. Tedy od 15. září do 31. října. „Jsem přesvědčen, že je to změna pravidel uprostřed hry, navíc taková, kterou by mělo schválit zastupitelstvo a nejen rada. Zastupitelé v Brně schvalují obecné zásady pro všechna dotační řízení, zatímco rada k tomu dodatečně schvaluje podmínky pro konkrétní dotační tituly, tedy zvlášť pro kulturní akce či ekovýchovné projekty. “Proto záležitost předložíme k projednání kontrolního výboru, aby se tím zabýval," řekl Ander.