Aktivisté v Brně žádají odstranění nelegálních videoloterijních terminálů

V hernách se objevují dva typy hracích automatů – výherní hrací přístroje a takzvané videoloterijní terminály (VLT), které jsou napojené na celorepublikovou centrální síť. Automaty povoluje obec, zatímco licence na terminály řeší ministerstvo financí. Podle aktivistů se běžně stává, že kde obec nepovolila výherní automat, tam se svolením ministerstva vyrostly právě videoloterijní terminály.

Přestože se podmínky pro provozování heren zpřísnily, na videoloterijní terminály to nemá zjevně žádný vliv. Paragraf týkající se zákazu hazardu v sousedství veřejných budov, který platí už přes rok, by se podle aktivistů měl vztahovat i na provoz VLT. Nová kritéria nesplňuje více než 300 heren v centru Brna, jenže lidé brojící proti nim jsou bezbranní. „Zkoumání sousedství je ve vztahu k videoloterijním terminálům stanoveno vágně,“ myslí si Matěj Hollan z občanského sdružení Brnění.

Brnění: Ministerstvo by nemělo čekat, až staré licence vyprší

Obě strany si zřejmě rozdílně vykládají rozhodnutí Ústavního soudu o tom, zda mají být videoloterijní terminály na nevyhovujících místech odstraněny okamžitě, nebo ne. Rušit povolenky automaticky ministerstvo nechce. Nejdříve prý musí zvážit umístění heren, problémy spojené s hraním v jejím okolí a podobně. Bojí se totiž žalob ze strany majitelů. „Orgán, který povolení vydal, je ze zákona povinen okamžitě přehodnotit povolenky na základě okolností, které nově vypluly na povrch,“ tvrdí za sdružení Hollan. Na laxní přístup ministerstva financí vůči desítkám podnětů už Brnění několikrát upozorňovalo.

Problém je podle Hollana také doba, na kterou podniky licence na provozování hazardních přístrojů získávají. „Povolenky by ministerstvo v případě VLT mělo vydávat maximálně na jeden rok, ne na deset a více let, jak to je běžné,“ dodal Hollan.

Brno chystá novou vyhlášku

Také města a obce jsou na licence od ministerstva krátké. Prakticky jedinou zbraní je dnes zavedení místní vyhlášky, kterou hazard omezí například v některých místech.

„O reálnou možnost regulace heren Brno dlouhodobě usiluje,“ řekl náměstek brněnského primátora Robert Kotzian (ODS). Vedení města teď podle Kotziana připravuje vyhlášku, díky které by si jednotlivé městské části měly samy rozhodnout, jak se k hernám na svém území postaví. „Městské části si samy určí, ve kterých lokalitách hazard umožní, případně s jakými podmínkami. Vyhláška ještě musí projít připomínkovacím řízením, platná by měla být od 1. ledna,“ přiblížil Kotzian.

Ani tím ale Brno nemusí mít vyhráno. Na zakázaných místech sice nebude moci vzniknout žádná nová herna, vyhláškou ale obce nejsou kompetentní zrušit již existující povolení, dokud jim nevyprší lhůta. Umožnit by to obcím měla až novela loterijního zákona. Ta už jednou legislativním procesem prošla, v závěru ji ale vetoval prezident Václav Klaus. Podle něj by totiž novela nebyla řešením, spíš by přinesla spoustu dalších problémů.

Kritici regulace hazardu často argumentují také tím, že z heren plynou do rozpočtů měst a obcí podstatné peníze. Kdyby o ně radnice přišly, chyběly by prostředky například na podporu škol, nemocnic, domovů důchodců, kulturních institucí a podobně.

Které herny stojí v „zakázané“ zóně, je možné ověřit na webu

Proti hazardu Brnění bojuje už více než rok. Společně se sdružením Stop hazardu loni v prosinci na svém webu zveřejnilo interaktivní mapu heren v centru Brna. Mapa podle nich ukazuje, že naprostá většina ze zhruba stovky heren s výherními přístroji a loterijními terminály v centru jihomoravské metropole funguje v zakázané zóně, tedy v oblasti do sta metrů od školských a lékařských zařízení, budov státních orgánů a církví.