Brno - Velké problémy zejména s vodní a větrnou erozí řeší zemědělci na jižní Moravě. Největší škody zaznamenávají na kukuřičných polích. Eroze má na svědomí také snižování cen zemědělské půdy a zhoršuje odtokové vlastnosti při povodních. Řešení odborníci vidí v postupném rozčleňování rozlehlých lánů a obnově mezí, remízků a původních mokřadů, které byly rušeny v dobách socialistické agrární politiky.
Eroze poškozuje zemědělskou půdu na jižní Moravě
Půda jižní Moravy je kvalitní, leč křehká, shodují se zemědělci. Převažují zde spraše, na kterých se sice rostlinám daří, k erozi vlivem větru či vody jsou však mimořádně náchylné, jelikož nemají pevnou strukturu. Podle statistik Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy se právě Jihomoravský kraji potýká s největšími škodami způsobenými půdní erozí - v současnosti zaznamenává až 55procentní podíl na celorepublikových ztrátách. Eroze zde ohrožuje přibližně desetinu celkové rozlohy půd.
Erozí ztrácí půda nejen svou úrodnost, ale i hodnotu. Úřad jen za poslední dva roky přehodnocoval bonitu půdy u 100 tisíc hektarů. Cena polí klesla o 126 milionů korun a jižní
Morava se na propadu podílela 70 procenty.
Potíže s erozí řeší také obce a vodohospodáři
Eroze způsobená podmáčením půdy netrápí pouze zemědělce. Například v okrajové brněnské městské části Žebětín časté přívalové deště splavují bahno z okolních polí až na náměstí. Podle starosty Víta Berana (KDU-ČSL) se půda drží na pozemcích s vysázenými obilovinami, z polí, kde se pěstuje kukuřice nebo okopaniny, se však snadno splavuje. Obecní pracovní četa tak má neustále plné lopaty bláta.
Vedení městské části proto uvažuje o protierozních opatřeních. Rozlehlé lány polí, které vznikly rozoráním mezí a remízků za minulého režimu, chtějí rozčlenit cestami. Ty umožní regulaci přívalu vody z polí a majitelům pozemků k nim navíc usnadní přístup. Starosta Beran předpokládá, že na projekt získá evropské dotace.
Půda smytá z polí navíc rychle zanáší koryta řek. Bahenní nánosy omezují průtok, čímž přinášejí vyšší riziko povodní. Kromě toho jsou ideálním prostředím pro množení sinic a řas. Jen za vyčištění koryta Litavy v Bučovicích zaplatilo Povodí Moravy letos na jaře téměř milion korun. Čištění by se přitom vzhledem k nadměrné erozi půdy v této oblasti mělo opakovat častěji.
GALERIE
videogallery_000147424
Lidé se k půdě nechovají ohleduplně
Podle odborníků se situace na polích na jihu Moravy rychle zhoršuje, a to především kvůli pěstování nevhodných plodin. Mezi nejproblematičtější patří kukuřice. Rostlina se pěstuje v širokých řádcích a půdu téměř nedrží. „Potom jsou to okopaniny jako cukrovka a brambory,“ vypočetl ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiří Hladík. Ústav proto pro zemědělce zpracoval mapy s doporučením, co je vhodné na kterém pozemku pěstovat. Lze je vyhledat na speciálních stránkách.
Problémem je také skutečnost, že na 90 procentech půdy v Česku nehospodaří majitelé, nýbrž krátkodobí nájemníci, kterým jde především o výnosy a zisk. „Erozi je možné omezit používáním správné agrotechniky a doporučených technologií, kterých je obrovské množství a všichni je znají. Jenomže z hlediska rychlosti zasetí a ekonomiky se to zemědělcům většinou nevyplatí,“ tvrdí Hladík.
Ministerstvo zemědělství se snaží zabránit škodám zavedením přísnějšího režimu hospodaření na ohrožených lokalitách. Kdo ho nedodrží, přijde o dotace. Podle odborníků jsou ale opatření nedostatečná.