„Holý“ pomník válečného hrdiny čeká na rozhodnutí politiků. Už léta

Znojmo  - Přestože byla už na podzim dokončena stavební rekonstrukce pomníku na Komenského náměstí ve Znojmě, stále mu chybí to podstatné - atributy připomínající, pro koho byl v devatenáctém století postaven. To se totiž zájemce dozví jen z dlažby pod ním, do níž je zabudován český překlad textu, který na původním místě díla chybí. Důvod? Dohady historiků a kunsthistoriků, v jaké podobě původní výzdobu obnovit, a váhání představitelů města před loňskými volbami. Německé nápisy a bronzové atributy, připomínající hodnost znojemského hrdiny Karla von Kopala, zatím čekají na hlas politiků v depozitáři místního muzea.

Plukovník Karel Kopal (1788 - 17. 6. 1848) se narodil v Ctidružicích u Znojma jako syn Karla Kopala (1721-1787) úředníka ve Znojmě. Roku 1805 vstoupil jako kadet do pluku prince Bedřicha Sasko-Koburského, roku 1809 je jmenován poručíkem u 6. praporu myslivců a velitelem předních stráží v brigádě Vécseyově. Roku 1814 je jmenován setníkem, r. 1835 majorem, r. 1841 podplukovníkem a r. 1846 plukovníkem a velitelem 10. praporu myslivců. Zúčastnil během své kariéry napoleonských bitev (u Řezna a Lipska) a i o mnoho let později tažení maršála Radeckého v Itálii. Proslul odvahou a vojenským umem, díky kterému postupoval v hodnostech. Dne 17. června 1848 na následky ranění při útoku na Monte Berico umírá. Byl jmenován rytířem řádu Marie Terezie. Dvě baterie, které se zúčastnily střetnutí před Veronou v době italského tažení, obdržely jeho jméno. A konečně roku 1837 byl povýšen do šlechtického stavu.

Přestože pomník ve Znojmě stojí už od roku 1853, kdy jej pro svého přítele plukovníka Karla von Kopala nechali zbudovat jeho přátelé - znojemští měšťané, nápisy a atributy na něm chybí už od dvacátých let minulého století. Tehdy se vše, co by mohlo připomínat Rakousko-Uhersko, potíralo a zkrátka nepřišly ani pomníky hrdinů před vznikem Československa. Pomník Karla Kopala, proslaveného v bitvách s Napoleonem, označený německým nápisem - tehdy úředním jazykem - nevyjímaje. Vše bylo odstraněno a pomník zůstal obnažený.

„Samozřejmě před druhou světovou válkou byla snaha vše obnovit do původní podoby, ale po druhé světové válce už bylo jasné, že se to nestane. A tak jsme se rozhodli, že to uděláme my,“ vysvětlil ideu obnovy pomníku zastupitel a historik Jiří Kacetl.

Památkáři s obnovou souhlasili, ale pouze v původní podobě - tedy s atributy připomínajícími Kopalovu hodnost a s německými nápisy. Historici žádali o českou variantu, ale nakonec se shodli, že původní podoba bude pro obnovu pomníku nejlepší. Jenže pak přišlo na jednání zastupitelstva, a protože bylo před volbami, rozhodlo, že dořešení „problému“ nechá na novém vedení města. Někteří lidé z města, kde žijí pamětníci Sudet, mají s německým nápisem - přestože vypovídá o Čechovi Kopalovi - problém.

Nové vedení města proto rozhodlo, že než se tento problém vyřeší, zůstane vše, co má pomník zdobit, v depozitáři zdejšího muzea.

Vydáno pod