V Brně vyroste první organická stavba. Edison centrum alias housenka

Není za ním ale zdaleka jen jeho touha navrhnout něco neotřelého, ale především schopnost přesvědčit - a v tomto případě nejen politiky, že je dílo tím pravým, co město potřebuje. Vychází přitom z životního kréda autorů - stavět domy, které lidem utkví v paměti. „Práce architekta má podle mě smysl jedině tehdy, pokud je při ní i zábava. A i když má člověk občas pocit, že je to spíše těžký boj s lidskou přirozeností, která prostě nemá ráda jakékoliv nové cesty, chce to vydržet,“ říká optimisticky třiačtyřicetiletý brněnský architekt David Titz.

David Titz se narodil v roce 1968, vystudoval Fakultu architektury Vysokého učení technického v Brně. Do roku 2000 působil v několika architektonických kancelářích. V roce 2001 založil architektonickou kancelář ARCHicon, v níž působí dodnes.

Historie housenky alias žárovky se začala před osmi lety. Tehdy oslovili ve vyzvané soutěži ateliér ARCHicon architekta Titze tehdejší majitelé pozemků ve Vlhké ulici. Jeho ateliér v této soutěži zvítězil. Jenže se přišlo na to, že bez propojení celého objektu s Kolištěm bude místo jen špatně dopravně obsluhovatelné. Majitelé proto koupili i vedlejší pozemek a začalo se uvažovat o mnohem větší, nápadnější a veřejnější stavbě. Tehdy ještě David Titz nevěděl, jak bude dům vypadat, ale rozhodně věděl, že mnohem větší stavba bude potřebovat velkého investora. V roce 2007 získal architekt k malému českému investorovi silného partnera z Holandska, který od stávajících vlastníků projekt a pozemky odkoupil. A pak začala jejich práce nejen na boudoucím Edison centru, ale rovněž na získání všech potřebných pozemků pro realizaci projektu. Dnes je jeho podobě nakloněno nejen město, ale překvapivě také památkáři.

Jak se Vám to podařilo?

Podpora města přišla v okamžiku, když jsme navrhli současnou koncepci objektu, která umožnila do budovy situovat městem požadovaný objem parkování. Konkrétně 160 míst pro veřejné parkování a zbytek pro rezidenty. Celkem asi 430 míst ve čtyřech podlažích pod zemí a dvou nad zemí.

Postavit parkovací dům ale určitě nebyla jediná Vaše idea?

Ani na okamžik ne! Pro mě jako pro architekta by to bylo nepřijatelné, a tak jsme navrhli s kolegou skutečné centrum s prodejnami, kancelářemi a byty, ale také se možností pro kulturní zařízení - například pro divadlo malých forem nebo jinou kutlurní aktivitu. O všem se ale bude teprve rozhodovat. Vzhledem ke tvaru, okolí a umístění parcely to nebylo vůbec jednoduché.

Housenka alias žárovka ale nebyla původní podoba Vašeho návrhu.

Něco organického začleněného mezi domy to bylo vždycky, ale úplně jinak vypadalo průčelí do Koliště. Místo dnešní žárovky bylo na něm oko, které se dívalo na Dům umění a Mahenovo divadlo. Měla to být protiváha všem velkým a objemným budovám, které jsou v okolí. Mysleli jsme si, že to bude lidem připomínat třeba chladič bugatti, ale z reakcí našeho okolí jsme zjistili, že to „oko“ na lidi působí spíš jako obraz od Edvarda Muncha Výkřik. Řekli jsme si proto, že tento dramatický výraz musíme zmírnit a tvar upravit tak, aby působil více harmonicky. A taky aby svou hmotou nevstupoval tak razantně do nároží. Podle nás i následných reakcí okolí se tato úprava celkem povedla a vyvstala otázka, jak se objekt bude nazývat.Protojsme trochu zapátrali v historii toho místa a narazili na původní elektrárnu Mahenova divadla, jehož elektroinstalaci navrhl jako v prvním evropském městě vůbec sám Edison. Pak už to do sebe všechno zapadlo, protože z průčelí housenky lze vysledovat žárovku. Edison centrum bylo na světě a na radnici z toho zavládlo nadšení.

Primátor zval do Brna Jana Kaplického a pak jste přišli se svým návrhem Vy…

Bylo to asi dobrým načasováním, měl jsem od samého začátku pocit, že stávající vedení města by v Brně nějakou organickou architekturu rádo vidělo, ale citlivě navrženou, aby to nevyvolávalo zbytečné vášně - i když bez těch tato architektura nikdy nebude.

V čem Vám město vyšlo vstříc?

Se změnou územního plánu, ten totiž počítal v místě s jedinou funkcí - parkováním. A tak se schválila polyfunkce. A pak taky jednou třetinou pozemků, které pod stavbou patří městu. To si pozemky zatím nechá, a až stavba vyroste, pozemky majiteli budovy prodá.

Co v tom Vašem ležícím domě najdeme?

Kromě parkování, kanceláří a obchodů také asi patnáct až dvacet velmi specifických bytů, už zmíněné divadlo anebo prostor pro galerii. Celý objekt se navíc spojí lávkou s CD Palácem, který už se začal stavět v protější Benešově ulici.

Podle návrhů má být celá budova prosklená, aby do ní bylo vidět. Jak to uděláte s byty, bude do nich také vidět?

Z exteriéru bude celá budova vypadat stejně a bude do ní vidět skrze vnější skleněný obvodový plášť, horní bytová podlaží budou však průhledná jen z dvaceti procent. Celkově má ale stavba vypadat jako vertikální mraveniště, ve kterém je z exteriéru viditelný pohyb nebo chtete-li život v budově. Nebude to „mrtvá“ neprůhledná reflexní fasáda.

To ale není jediné specifikum.

Organický plášť budovy má hned několik funkcí, které řeší specifika lokality, v níž má objekt stát. Kolištěm projede 40 tisíc aut denně a my musíme docílit toho, aby byla v objektu dva metry od silnice akustická pohoda a čistý vzduch. Proto jsme použili konstrukci aktivního dvoupláště, uvnitř bude mezera, která bude vnitřní stranu oteplovat v zimě a ochlazovat v létě. A abychom byli ekologičtí, topit se bude tepelnými čerpadly zásobovanými energií z energetických vrtů. Díky nim a solárním panelům na střeše bude objekt energeticky soběstačný. To je naše filozofie a logický požadavek holandského investora, který už ani jinak uvažovat neumí.

Zatím to zní krásně, ale neříkejte, že nemáte žádné problémy.

Samozřejmě máme. O půl roku nás zdržel požadavek vypracovat územní studii. Nevyhovoval náš index podlažních ploch, což v překladu znamená nejen zdůvodnit počet podlaží v objektu, ale především jeho funkci. Nemůžeme totiž prostorovou a funkční kapacitou našeho objektu vyčerpat rozvoj celé související lokality řešeného území. Územní studie je již hotová téměř hotová a potenciál lokality pro další investory vyčerpáme tak ze čtyřiceti procent. Pro památkáře pak musíme u stavebního řízení vypracovat světelnou studii nočního osvětlení našeho objektu na okolní budovy.

Edison centrum je Váš největší projekt?

Ano, zatím největší.

Máte za sebou ale spoustu realizací a úspěšných architektonických soutěží.

To ano, navrhovali jsme třeba Národní knihovnu, proluku na náměstí Svobody, Janáčkovo kulturní centrum. Za jeden návrh, na který jsem obzvlášť hrdý a taky naštvaný, považuji Trojský most v Praze. Získali jsme druhé až třetí místo. V soutěži zvítězil návrh, který nad Vltavu posetou mosty pár metrů nad hladinou namaloval „železniční“ most s obrovským převýšeným hospodárným obloukem. A nakonec bude o mnoho dražší než byla původní cena - jak jsme se dozvěděli z médií. Své kolegy architekty ze zásady nekritizuji, ale tohle mě vážně naštvalo. Naopak jsme ale vyhráli s naší vizí Centra architektury v Praze, které se nebude stavět, protože nejsou peníze.

Jak se dnes žije architektům, mají to těžké?

Oceněné projekty archiktekta Davida Titze

- Využití střešních oken „Velux“ v architektuře
- Rekonverze areálu cukrovaru v Břeclavi 
- Lokalita Grand Brno      
- Centrum české architektury v Praze 
- Nový sdružený most přes Vltavu v Praze

Ostatní soutěže :

- Architektonická soutěž na novou budovu v proluce na nám. Svobody v Brně
- Architektonická soutěž na novou budovu JANÁČKOVA KULTURNÍHO CENTRA V Brně
- Mezinárodní architektonická soutěž na rozšíření budovy WTO v Ženevě
- Mezinárodní architektonická soutěž na nový skokanský můstek HOLMENKOLLBAKKEN, Oslo, Norsko
- Mezinárodní architektonická soutěž na novou budovu NÁRODNÍ KNIHOVNY V Praze, CZ
- Architektonická soutěž na novou budovu zastupitelského úřadu ČR ve Washingtonu, USA

Záleží, na jakého narazí investora. A taky na schopnosti přesvědčovat lidi o tom, že nejsou dost bohatí na to, aby si mohli kupovat levné věci. Když řeknu, že zpracování projektu zabere tak třicet procent času a přesvědčování a vysvětlování a prosazování návrhu ten zbytek, nebudu daleko od pravdy. A taky záleží na týmu, se kterým pracujete. Vybrat si dobré kolegy, architekty a stavaře na stálou spolupráci je základ. Máte se s kým radit, abyste zůstal nohama na zemi, a současně si nenechat zbytečně „přistřihnout křídla“. Potom zároveň víte, že nebudou na stavbě až přiliš často slyšet věty typu: kdo tohle navrhl.

Když je ale investorem město a rozhoduje o investicích politická reprezentace, bývá to určitě jiné.

To je zase jen o lidech, kteří v těch pozicích sedí a jestli se nebojí jít do něčeho nového. Stavba Edison centra, která bude stát přes miliardu, Brno nevyjde ani na korunu, naopak jeho obyvatelé v něm získají parkování, pracovní příležitosti a možná nový symbol Brna. Ale bez nadšení a odvahy těch lidí, kteří se celého procesu povolování účastní, by mohla housenka dopadnout jako Kaplického knihovna.

A teď anketní otázka na závěr. Líbí se Vám brněnský orloj?
Ano, já s ním problém nemám - naopak. A nechápu, proč od něj každý čeká polopatistický ciferník. Čas lze přece vnímat úplně jinak, v symbolech. Vyvolal emoce a všichni dnes již vědí, kde „orloj“ stojí. A o tom to celé je.

• David Titz, architekt autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2316/231520.jpg
• Vizualizace Edison centrum Brno autor: ČT24, zdroj: archicon.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2317/231628.jpg
• Vizualizace Edison centrum Brno autor: ČT24, zdroj: archicon.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2317/231645.jpg
• Vizualizace Edison centrum Brno autor: ČT24, zdroj: archicon.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2317/231627.jpg
• Historie vývoje projektu Edison centrum Brno autor: ČT24, zdroj: archicon.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2317/231624.jpg
• David Titz, architekt autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2316/231517.jpg
• Vizualizace Centra architektury v Praze, architektonická soutěž autor: ČT24, zdroj: archicon.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2317/231663.jpg
• Návrh nového Trojského mostu v Praze, architektonická soutěž autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2317/231660.jpg
• Urbanistická studie brno-Žabovřesky, Kníničská autor: ČT24, zdroj: archicon.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2317/231659.jpg
• Rodinný dům Uherský Brod autor: ČT24, zdroj: archicon.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2317/231655.jpg
• Rekonstrukce vzorkovny firmy Sapeli v Jihlavě autor: ČT24, zdroj: archicon.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2317/231656.jpg
• Rekonstrukce historické budovy v centru Brna autor: ČT24, zdroj: archicon.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2317/231617.jpg