Moravský kras ničí špinavá voda z okolních obcí. Škodí krápníkům i živočichům

Obec Šošůvka na Blanensku nemá žádnou kanalizaci a sousední městys Sloup zase jen starou a málo funkční čističku. Obě obce se nacházejí v systému Moravského krasu a právě jejich vody a splašky ohrožují tento významný region. Špinavá voda totiž rozpouští v podzemních jeskyních krápníkovou výzdobu a zabíjí citlivé živočichy. „Máme eminentní zájem na tom, aby kanalizace a čistírny byly vytvořeny pro tyto dvě obce, protože vody ze Sloupu a Šošůvky končí v Amatérské jeskyni. Navíc severní část Moravského krasu je součástí mezinárodně významného mokřadu, který se jmenuje Podzemní Punkva a je součástí evropsky významné lokality, kde součástí těch chráněných biotopů jsou veřejnosti nepřístupné jeskyně. V podzemí žijí živočichové, kteří jsou vázaní na čistou vodu. Pokud se tam dostává znečištění, tak tady ty velice citlivé druhy mizí a jsou nahrazeny druhy, které jsou odolnější a jsou běžnější,“ vysvětluje zoolog Miroslav Kovařík ze Správy CHKO Moravského krasu.

Obce Šošůvka a Sloup se nejprve snažily získat peníze samostatně, ale protože měly naprosto mizivou šanci na úspěch, založily kvůli kanalizaci Svazek obcí Sloup a Šošůvka. Josef Mikulášek, starosta městysu Sloup, ale popisuje, že ani tak není cesta ke kanalizaci jednoduchá, přestože obce nakonec dostaly příslib peněz z evropských fondů, které by měly pokrýt 80 procent výloh.

Státní fond životního prostředí, který reprezentuje stát a po obcích čističky de facto požaduje, totiž prý zrovna nepomáhá. „My jsme několikrát neuspěli s žádostí o dotaci a vybráni jsme byli až loni. Potom jsme ale dlouho schvalovali zadávací dokumentaci se Státním fondem životního prostředí, než nám konečně dovolili vypsat výběrové řízení,“ říká starosta městysu sloupu Josef Mikulášek (KDU-ČSL). Starosta Šošůvky František Ostrovský dodává: „Tím neustálým prodlužováním pro nás každý měsíc, rok prodloužení znamená velké ztráty. Původní projekty, třeba z roku 2006 byl za 84 milionů, dneska už je za 145 milionů“.

Zvyšující se cena totiž navyšuje i nutnou spoluúčast obcí, které by měly zaplatit dvacet procent ze zakázky z vlastních zdrojů. A právě tady se opět cesta ke kanalizaci zadrhla. Obce by měly doplatit 29 milionů korun. Jihomoravský kraj původně přislíbil, že na projekt přihodí 10 milionů. Nakonec to ale bude jen šest a na samotné obce tak zbylo 23 milionů korun. 13 milionů si chtějí půjčit za vysoké úroky od banky, zbývajících půjčku 10 milionů korun za nízké úroky měly slíbenou od Státního fondu životního prostředí.

Jenže - Státní fond životního prostředí teď nechce obcím půjčit jen tak. Kvůli ručení za úvěr totiž chce po obcích, aby zastavily prakticky celý svůj majetek. „Tam je problém, že státní fond, když nám má půjčit 10 milionů, tak chce dvakrát tolik a 20 procent k tomu do zástavy. My jsme si mysleli, že dáme tady tu radnici ve Sloupě a  kulturní dům v Šošůvce do zástavy, jenomže administrativní budovy jsou teď tak nízký, že nám tyto dvě budovy nestačí, takže včera na fondu jsme se dohodli, že jestli tu půjčku chceme, jakože chceme, tak musíme přidat další budovy, abychom docílili těch 22 milionů korun, snad nám to vyjde, protože voni zas nechtějí všechny budovy jako školu nebo školku, to už je problém, nebo i ty kanály, tím taky nemůžeme ručit, takže nám zbývá hospoda v šošůvce a kulturní dům ve sloupu.“ A tak přestože chce stát, aby obce čističky budovaly, moc pomoci od něj nedostaly.

V každém případě ale už obce déle váhat nemohou. Tím, že vytvořily svazek se dostaly nad 2000 obyvatel a podle zákona tak musí postavit čističku do dvou let. A tak jim nezbývá, než stavbu zahájit hned teď i bez jistoty, že si na peníze někdy sáhnou.

„Zatím máme financování zajištěné, ale doufám, že ta situace se zlepší a snad něco z té čistírny vybereme, abysme měli na splácení“, doufá starosta Šošůvky František Ostrovský. V jednom ale mohou mít obě dvě obce jasno - pokud úvěr dostanou, v následujících 15 - 20 letech nebudou mít zřejmě peníze na žádné další investice, protože budou splácet kanalizaci.