Pasohlávky (Brněnsko) - U nádrže Nové Mlýny v blízkosti Věstonic a Mikulova odkrývají archeologové základy někdejšího polního římského lazaretu. Stavba v Pasohlávkách byla součástí rozsáhlého opevněného komplexu, který si ve druhém století za vlády císaře Marka Aurelia postavila u Jantarové stezky na kopci Hradisko desátá římská legie. Lazaret je největším zařízením svého druhu, které se z tohoto období dochovalo v oblasti na sever od Dunaje.
Archeologové odkrývají v Pasohlávkách římský lazaret
Hradisko bylo za Marka Aurelia nejsevernější výspou římského impéria ve střední Evropě. Desátá legie sídlila na barbarském území, kde měla držet pod kontrolou germánské kmeny.
Konec s Novými Mlýny
Z původního lazaretu zbyly jen nepatrné základny. Důvodem jsou intenzivní pozemní práce, které byly před 30 lety spojeny s výstavbou vodního díla Nové Mlýny. Lazaret byl 60 metrů dlouhý a asi 45 metrů široký. Sloužil k léčbě a relaxaci stovek Římanů.
Vědci o jeho existenci věděli léta. Do odkrytí základů se ale pustili až nyní, a to v souvislosti s plánovanou výstavbou termálních lázní v Pasohlávkách. Archeologové budou usilovat o to, aby rekreační komplex připomněl také římskou historii. „Za pomoci dlažby nebo keřů v terénu lze zvýraznit místa, kde se nacházejí základy lazaretu,“ uvedl archeolog Balázs Komoróczy.
Římané na Mikulově
Římské působení v oblasti současných Nových Mlýnů přibližuje expozice otevřená před dvěma roky v zámku v Mikulově. Příchozí v ní naleznou stříbrný vojenský krunýř, mince s vyobrazením císaře Marka Aurelia, cihly a střešní tašky se znakem desáté legie, nářadí a zbraně Římanů. Velkou raritou je hrob germánského náčelníka z této doby, který se u Hradiska našel.
Exponáty Regionálního muzea v Mikulově