Jiří Dvořák: Roznese tě na kopytech rozhodně není sci-fi

Ve filmu jste ztvárnil hlavní postavu, kterou je úspěšný psycholog ve středních letech. Řekl byste, že Vám taková role sedla?

Přiznám se, že si toho z natáčení už moc nepamatuju. Docela mě ale bavilo, že scénář byl nakopnutý hodně do humoru. Další, co mě bavilo, bylo setkání s Milanem Šteindlerem. Už to, že v tom hraje on, film posouvá někam dál, do realistické podoby třeba jako u Ibsena. Bylo tam skutečně o čem hrát a takové věci mě vždycky baví.

Nela Boudová, Vaše filmová partnerka, se dříve v rozhovoru přiznala, že ve filmu hrála poprvé v životě tenis. Také jste si při natáčení vyzkoušel něco úplně poprvé?

Tenis jsem naposledy hrál, asi když mi bylo deset nebo jedenáct let. Hrál jsem ho tak dvakrát v životě a pak mi tatínek zlomil raketu, od té doby jsem se k tomu nedostal. Takže svým způsobem jsme na tom s Nelou byli dost podobně. Jiné poprvé bylo, že jsme s Nelou před kamerou dělali milostnou scénu v posteli, což byla docela legrace. Představte si, že je kolem vás třeba patnáct lidí, ale máte se tvářit, že jste sami. Navíc v tak choulostivé situaci…

Ve filmu figuruje tajná milenka vašeho přítele, která v příběhu zamotá život více postavám. Řekl byste, že je to skutečně realistická zápletka? Věřil byste, že by se něco velmi podobného mohlo přihodit i ve skutečném životě?

Ale to víte, že jo! Kolik spokojených stárnoucích mužů blbne kvůli mladé holce. Řekl bych, že je to dost běžné. Rozvrací to rodiny a tak dále. A působí to určitě i obráceně mezi pohlavími. Příběh je hodně reálný, ani na vteřinu mě nenapadlo, že by to bylo v kategorii sci-fi.

Podle kreativního producenta Davida Ziegelbauera televize pro tento film schválně vybrala ženu režisérku. Jelikož je hlavní postavou muž, chtěli, aby do toho přinesla ženský vhled. Řekl byste, že je to tam cítit?

Hotový film jsem ještě neviděl, i když je to natočené už docela dlouho. Musím ale říct, že Olga Dabrowská, která tu naši taškařici režírovala, se vždycky ptala i nás. Společně jsme to dávali dohromady, společně jsme přemýšleli, jestli je to tak možné a podobně. Většinou k tomu něco řekla Nela, Milan i já. Na výsledek jsem opravdu zvědavý.

Přestože od natáčení uběhl více než rok, byl tam nějaký zajímavý moment, na který vzpomínáte dodnes?

Asi nejvíc mi utkvěla v paměti situace, kdy Česká televize rozeslala pozvánky na novinářský den. Přišla za námi spousta novinářů a fotografů, jenže zrovna ten den jsme točili scénu v nemocnici, kdy jsme oba s Milanem Šteindlerem byli od hlavy k patě obvázaní obvazy, takže nebylo poznat, kdo je kdo. Říkali jsme jim, ať klidně napíšou, že to točí Bartoška s Donutilem, protože to stejně nikdo nepozná. (smích)

V České televizi se teď objevujete docela často, ať už jde o seriál Sanitka 2 nebo loňskou premiérovou pohádku Šťastný smolař, právě jste dotočili film Osmy… Byl pro Vás film Roznese tě na kopytech mezi ostatními v něčem výjimečný?

Moc mě na tom bavil scénář a jsem rád, že jsem se při natáčení potkal s novými kolegy, to je pro mě vždycky inspirace a motor do budoucna pro mou práci. Potkal jsem se tam s Milanem, Nelou, ale i s režisérkou Olgou Dabrowskou. Před tím mě před kamerou režírovala pouze jedna žena, režisérka Lucie Bělohradská. Je v tom zase trochu jiný pohled na věc, což je pro mě rozhodně přínosem.

Televizní film Rozenese tě na kopytech odvysílá Česká televize v neděli 8. prosince 2013 od 20.00 hodin na programu ČT1 jako součást trilogie filmů podle námětů spisovatelky Simony Monyové.