Osud jménem Tugendhat bude především o designu, říká režisér

Brněnské studio České televize po více než dvou letech dokončilo natáčení dokumentárního dramatu s názvem Osud jménem Tugendhat. Režisér Rudolf Chudoba v něm chce přiblížit slavnou funkcionalistickou památku, jež nedávno prošla velkou rekonstrukcí, ale také životní styl jejích původních majitelů, židovské rodiny Tugendhatových, která musela vilu před válkou opustit. Vyprávění doplní hrané scény.

„Tugendhat je pro mě architektura absolutní volnosti. Člověk se zde cítí absolutně nesvázaný čtyřmi stěnami. Architekt Mies van der Rohe vnímal techniku jako cestu ke svobodě architekta, a to je zde cítit,“ řekl režisér připravovaného snímku Rudolf Chudoba.

Natáčení odstartovalo ještě před velkou rekonstrukcí vily. Pro tvůrce byla impulzem a zároveň velkou výzvou. Režisér se v dokumentu rozhodl propojit různé postupy – od rozhovorů s odborníky přes prvky reportáže až po hrané scény. „Je to vyprávění především o designu a architektuře, ale nejde jen o fakta. Aby to bylo zajímavé pro diváky, je potřeba dát tomu život,“ uvedl Chudoba.

Filmaři zachytili časové období od roku 1928, kdy se manželé Tugendhatovi setkali v Berlíně s architektem, až po jejich odjezd do emigrace v roce 1938. Na skleněném stolku před vzácnou onyxovou stěnou se tak znovu objevily šálky s čajem, v pracovně se hrál bridž, v zahradě pobíhaly děti v šatech ve stylu 30. let.

Dramatické scény však slouží spíše pro ilustraci. „Nechtěli jsme se dotýkat tragického osudu rodiny v detailech. Tyto scény jsou tam spíše proto, aby si člověk udělal představu o jejich životním stylu,“ tvrdí Chudoba. Tak si to přály také dcery původních majitelů. „Zásadně odmítaly, abychom točili o důvěrnějších záležitostech rodiny. Vztahy v rodině jsem záměrně obešel. To jsou věci, na kterých obvykle parazituje bulvár, a to se mě netýká,“ vysvětlil režisér.

Za travertinem cestovali do Itálie

Dokument okrajově ukáže zkonfiskování vily Němci a poté její obsazení Rudou armádou. Zmapuje také průběh rekonstrukce v letech 2010 až 2012. Ačkoliv se většina scén natáčela přímo ve vile Tugendhat a jejím bezprostředním okolí, na jeden natáčecí den se štáb přesunul do nedaleké vily Stiassny. Její interiéry posloužily pro záběry z prostředí Berlína, kde Ludwig Mies van der Rohe poprvé seznámil Fritze a Gretu Tugendhatovy s plány na vilu. Na několik dní se filmaři vypravili dokonce do italské Tivoli. Z lomů v okolí města totiž pochází bílý travertin, základní materiál obkladů v celé vile.

Zajímavý fenomén třicátých let se režisér Rudolf Chudoba pokusil zachytit už ve svých dřívějších pracích, například v portrétech českých skladatelů Vítězslavy Kaprálové nebo Pavla Haase. V dokumentu o vile Tugendhat si dává velmi záležet na stylovosti. „Vila Tugendhat je samozřejmě také o penězích, luxusu a o dalších věcech v pozadí. Pro mě je ale především o vkusu a stylu,“ dodal Chudoba.

Hodinový dokument je už sice dotočený, přes léto ale filmaře čeká ještě spousta práce na střihu, komentářích či s výběrem hudby. Na jeho premiéru se diváci mohou těšit už letos na podzim.

Vydáno pod