Místo do supermarketu na farmářské trhy. Oblíbené jsou i na jihu Moravy

Med je vždy sladší a zlatavější přímo od včelaře, jahody voní víc, když si je nakoupíte u pěstitele - a navíc vám dá před nákupem i ochutnat. To si myslí stále více lidí, kteří dávají přednost tuzemskému původu zboží. Podle průzkumu dnes na farmářských trzích pravidelně nakupuje až třetina Čechů. Kam za nimi vyrazit v Jihomoravském a Zlínském kraji?

Co se „smí“ prodávat na farmářských trzích?

Ne každou tržnici, kde se prodává ovoce a zelenina, je možné považovat za farmářské trhy. Na řadě z nich se totiž neprodávají čerstvé produkty přímo od farmářů, ale pocházející ze stejných skladů, odkud je nakupují velké supermarkety. Kdo touží po českém zboží, měl by zpozornět.

V roce 2011 vznikl z iniciativy Ministerstva zemědělství obecný Kodex pro farmářské trhy (ke stažení v pdf), který definuje charakter a účel farmářských trhů a také původ zboží, které se na nich pod nálepkou „farmářské“ smí prodávat. Pro provozovatele však není nijak závazný. Každá organizace může mít svůj vlastní provozní řád.

Z kodexu pro farmářské trhy:

Farmářské trhy (sedlácké, selské, zemědělské trhy apod.) jsou forma prodeje zemědělského a potravinářského zboží pro občanskou veřejnost, jejímž cílem je:

- podpora malých a středních zemědělských pěstitelů, chovatelů, zpracovatelů a výrobců potravin;
- zásobování občanů čerstvými zemědělskými plodinami a potravinami převážně českého a regionálního původu;
- vytvoření nového společenského prostoru, který vedle prodeje zemědělského zboží slouží k setkávání lidí, přiblížení městských obyvatel zemědělské sezóně a přírodním cyklům;
- oživit vybrané prostory měst a zlepšit jejich atmosféru.

Farmářské trhy se konají ve veřejně oznámené časové periodě, zpravidla pod otevřeným nebem a prodej na nich se řídí předem oznámeným a vyvěšeným tržním řádem, který vychází ze vzorového tržního řádu a z dispozic jednotlivých měst.

Předmětem prodeje na farmářských trzích může být pouze zboží, které tematicky odpovídá charakteru farmářských trhů a vychází z české tradice, a to zejména z tradice pěstování plodin, chovu hospodářských zvířat a výroby potravinářských produktů.

Zdroj: eagri.cz


Ačkoliv stánkaři mají povinnost uvádět u zboží jeho původ, který jsou schopní doložit, ne vždy tomu tak skutečně je. Jedním z varovných signálů, že zboží pochází z dovozu, je, pokud se na pultě objeví plodiny netypické pro dané období roku. Malou pomocí může být například kalendář sezónních plodin Kdy se co sklízí (ke stažení v pdf).

Častým chybným předpokladem návštěvníků farmářských trhů je, že výraz „farmářský“ je synonymem označení „bio“. Podmínkou účasti na farmářských trzích však není zboží vypěstované v biokvalitě. Zda se skutečně jedná o bioprodukty, je nutné se informovat u prodejců.

Farmáři pod lupou

Kontroly farmářských trhů spadají do kompetence čtyř státních orgánů. Kvalitu potravin, jejich správné skladování a manipulaci s nimi hlídají Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), Státní veterinární správa a krajské hygienické stanice, zatímco na nekalé obchodnické praktiky dohlíží Česká obchodní inspekce (ČOI). Stánek musí být řádně označený, prodejce na něj musí umístit certifikát o živnostenském oprávnění, zboží musí být viditelně oceněno a označeno místem původu. Aby nedocházelo ke klamání zákazníků, musí mít prodavači úředně ověřená měřidla.

„Kontroly provádíme nejčastěji na základě podnětů od spotřebitelů, kdy jdeme přímo za konkrétním obchodníkem. Mimo to občas děláme vlastní kontrolní akce,“ uvedla ředitelka brněnského inspektorátu ČOI Tatiana Neuhybelová.

Pokud má zákazník jakékoliv pochybnosti o kvalitě zboží nebo jednání obchodníka, může kontrolory upozornit telefonicky nebo e-mailem. Na základě podnětu pak inspektoři daného obchodníka prověří. Pokud pochybí, hrozí mu až pětitisícová pokuta, v případě závažnějších prohřešků dokonce správní řízení.

„Dá se říct, že dnes už jsou naše kontroly více v povědomí a pro obchodníky nebývají až takovým překvapením,“ míní Neuhybelová. Drobná pochybení podle ní často vycházejí z neznalosti obsluhy. „Určitě ale není možné paušalizovat, že větší, zavedené farmářské trhy nebo obchodníci jsou vždy zárukou kvality. I osvědčený prodejce může někdy chybovat,“ dodala.

Prostředí farmářských trhů v Česku se teprve formuje

První farmářské trhy se v České republice začaly objevovat teprve před pár lety, jejich obliba ale velmi rychle stoupá. Zejména pro spoustu mladých rodin se dnes stávají součástí životního stylu. Jsou nejen cílem nákupu čerstvých surovin a domácích výrobků, ale také místem pro setkávání s přáteli a šíření ekologické osvěty. Jejich součástí často bývají kreativní workshopy a nejrůznější sezónní akce, které lidem dávají příležitost objevovat rozmanité možnosti zpracování tuzemských plodin.

Objevují se však i kritické hlasy, podle kterých spousta stánků nebo zboží na tradiční farmářské trhy vůbec nepatří. Češi mají ve srovnání se zahraničím stále co dohánět, i co se týče jejich četnosti a otevírací doby. „O víkendu jsou zde všechny farmářské trhy neuvěřitelně přecpané. Jelikož hodně cestuji, tak znám podobné trhy například v Budapešti nebo Barceloně. Přes léto mívají otevřeno i do devíti večer, takže není problém zajít pro čerstvé zboží až po práci. Atmosféra na nich je navíc mnohem klidnější, zboží lépe naaranžované,“ tvrdí Martin Kafka.  

Na názor na rozvoj farmářských trhů jsme se zeptali také majitele populárního českého kulinářského blogu Cuketka.cz Martina Kuciela.

Vydáno pod