Moravský kras - V Česku je přibližně 2 200 objevených jeskyní, odhaduje se, že jejich skutečný počet může být dvojnásobný. Nejvíce jich je v Moravském a Českém krasu. Zbytek je roztroušen v lokalitách po celé zemi. Do běžně nepřístupné jeskyně Nový Lopač v Moravském krasu se vydala i redaktorka Barbora Lukšová.
Na sebe dva overaly a vzhůru na dno jeskyně v Moravském krasu
Cesta televizního štábu začala na louce u obce Ostrov u Macochy. Spolu se zdejšími jeskyňáři sestoupila redaktorka Barbora Lukšová do podzemní jeskyně vyzdobené krápníky. Než výprava vyrazila, musel se každý člen nasoukat do jeskyňářské výbavy. Hlavní je dobře se obléct, všichni na sebe proto oblékli hned dva overaly. Pak stačí nazout holínky a rukavice a na hlavu si dát helmu se světlem.
Cílem expedice je jeskynní systém potoku Lopač, konkrétně tzv. Nový Lopač. Vchod do podzemí se skrývá na zarostlé louce u Ostrova u Macochy. Po odklopení kovového poklopu čeká skupinu sestup po třicetimetrovém žebříku až na dno jeskyní. „Jeskyně je tvořena potokem Lopač, který se propadá na konci Ostrova u Macochy. Nejhlubší místo je asi 75 metrů u odtokového sifonu,“ řekl jeskyňář skupin Tartaros Jaroslav Slonek.
V jeskyních pátral už Karel Absolon a jeho následovníci na jeho práci navázali. První část objevování ale skončila v roce 1995 tragicky. V jeskyni zahynul potápěč Jan Šimeček. Šachta, která vznikla při záchranné akci, usnadnila jeskyňářům další bádání, a díky ní vnikli do prostor, kde před nimi ještě nikdy nikdo nebyl.
NO COMMENT: Prohlídka jeskyní v Moravském krasu (zdroj: ČT24)
Na konci jeskyně Lopač je jedenáctimetrový vodopád. „Pokud chce člověk začít lézt do jeskyní, které jsou veřejnosti nepřístupné, je dobré si najít na internetu nějakou skupinu a kontaktovat ji. Jeskyňáři jsou rádi, když za nimi někdo přijede, protože většinou potřebují s něčím pomoct. Na oplátku lidem ukážou exkluzivně zajímavou jeskyni, kam se ale často nechodí,“ dal dobrodruhům návod Slonek.
Návštěva ale není pro každého. Do stísněných kamenných prostor by se měl vydat jen zdatný turista, který se nebojí protáhnout i velmi malými skalními otvory.
Moravský kras je největší a nejlépe vyvinutá krasová oblast s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Nacházejí se zde všechny krasové útvary s výjimkou poljí. Moravský kras se vyznačuje poměrně malým počtem závrtů, přičemž ty jsou na jihu vyplněny jurskými, částečně zpevněnými písky a naopak na severu jsou zející. Hloubka závrtů je přibližně 10 až 20 m. Všeobecně je povrch Moravského krasu kryt reliktní terra rosou (crvenica) s příměsí spraše a čtvrtohorních zvětralin.
Téměř plochý povrch vápencového území je mírně ukloněn k jihu a odvodňován Punkvou, Křtinským potokem a Říčkou do Svitavy a Svratky. Je vyvinut v 3–6 km širokém a 25 km dlouhém pruhu devonských vápenců, který se táhne od obcí Líšeň a Maloměřice u Brna severním směrem ke Sloupu a Holštejnu. Na nejcennější části území byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Moravský kras.
(zdroj: Wikipedie)