Rozpory mezi odpůrci a zastánci domácích porodů jsou stále živé

Většina zdravotníků o porodech doma říká, že jde o hazard a jejich odpůrci jsou slyšet stále silněji, než zastánci. Ministerstvo zdravotnictví dokonce rozpustilo poradní skupinu, která se měla zdravotnickou politikou zabývat. Vyloučilo z ní právě zastánce jiných než oficiálních názorů. Pro zastánce práva ženy na svobodnou volbu jde o krok zpátky.

Vnímání práva žen dokumentují názory zastánců a odpůrců domácího porodu. K první skupině patří Kateřina Hájková Klíčová, výkonná ředitelka Unie porodních asistentek, ke druhé Vladimír Dvořák, předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČSL JEP.

Ztotožňujete se s názory francouzského porodníka Michela Odenta na přirozený porod?
Kateřina Hájková Klíčová: Ano, my dokonce z jeho názorů na přirozený porod vycházíme, a mě jsou ty názory blízké zejména proto, že vychází z nejnovějších lékařských a odborných studií. Ty například dokládají, že asistovaný porod vedený porodní asistentskou v případě fyziologických těhotenství, tzn. že žena je zdravá, je stejně bezpečný jako porod v porodnici za asistence lékaře.
Vladimír Dvořák: Určitě nejsou žádné zásadní ideové střety mezi názory pana profesora a zbytku gynekologické veřejnosti.

Proč většina zdravotníků nechce, aby ženy rodily doma?
Kateřina Hájková Klíčová: Myslím, že jsou dva důvody, jeden ekonomický a druhý spíše sociologicko-filozofický. Ten ekonomický znamená, že pokud do stávajícího systému zdravotní péče vstoupí porodní asistentky, tak pro ambulantní gynekology nebo porodníky to může být svým způsobem ohrožující, a to jak z hlediska narušení jejich statusu, tak i určitých ekonomických zájmů. Ve druhém případě jde o společenskou prestiž a postavení, o které by zdravotníci - muži mohli přijít. Proto se tak brání.
Vladimír Dvořák: Domnívám se, že žádný zodpovědný zdravotník nechce, aby ženy rodily doma. Jsme si vědomi možných rizik, a nejsou to rizika jen konkrétní rodičky, ale rozhodně stejně velká rizika pro novorozence, který o sobě nemůže rozhodnout. Každý z nás, kdo kdy dělal porodnictví nebo se věnuje neonatologii a o novorozence pečuje ví, že porodnictví je plné adrenalinu a že i porod zdravé rodičky s fyziologickým těhotenstvím, který probíhá naprosto bezproblémově, se může zkomplikovat tak, že rozhodují minuty. Nepředpokládám, že někdo bude deklarovat, že umí v obývacím pokoji provést císařský řez, nebo že by porodní asistentky, které odvedly desítky porodů doma, v případě nutnosti vytáhly kleště a udělaly klešťový porod. Myslím si, že je to nezopdovědný hazard říkat o domácím porodu, že je bezpečný.

Proč byl ještě v padesátých letech domácí porod běžnou záležitostí?
Kateřina Hájková Klíčová: V padesátých letech byla situace úplně jiná než dnes. Tehdy nebyly porody doma otázkou volby, ale nutností. Doma rodily i ženy rizikové, pro které byla lékařská péče drahá. A samozřejmě ženy, které neměly žádné zdravotní problémy, mohly v klidu rodit doma a nic se nedělo.
Vladimír Dvořák: Byl běžnou záležitostí od vzniku civilizace, zejména proto, že nebyl dostatek porodnic. Nerodili obvykle lékaři, lékař nebyl ani přítomen u porodu, ani nemohl být přivolán a jediné prostředí, kde se mohl porod realizovat, byla často domácnost.

Jak vnímáte ženy, které se rozhodnou rodit doma?
Kateřina Hájková Klíčová: Podle studie klinické psycholožky Michaely Mrovec vede k domácímu porodu ženy několik motivací. Nejvíc je k němu motivuje to, aby nebyly od dítěte bezprostředně po porodu odděleny, aby jim miminko nikdo neodnášel. Druhá velká motivace je, že mají špatnou zkušenost s porodem v porodnici z předchozích těhotenství. A ta třetí věc je, že chtějí mít kontrolu nad porodním procesem a chtějí, aby jim poskytoval péči člověk, který o ně pečoval v těhotenství a kterého si samy zvolily.
Vladimír Dvořák: Vnímám je jako špatně informované. Já si vůbec nemyslím, že by nechtěly mít zdravé dítko. Spíš si myslím, že se bavily s někým, kdo jim poskytl informace pouze částečné, nepřesné nebo zavádějící. Pokud někdo tvrdí, že může předpovědět, jak porod proběhne, tak o té problematice nic neví a nebo záměrně lže.

Co by se muselo změnit, aby zdravotníci, zástanci nemocničních porodů, uznali plánované domácí porody jako legitimní?
Kateřina Hájková Klíčová: Musel by se změnit zejména přístup ministerstva zdravotnictví. To sice v minulém roce zřídilo pracovní skupinu právě na podnět porodních asistentek a žen, které čerpají péči, ale bohužel v minulých týdnech z této pracovní skupiny vyloučilo právě porodní asistenstky a ženy rodičky. Vyloučilo ze skupiny i zmocněnkyni vlády pro lidská práva Moniku Šimůnkovou a také zástupce právníků a vědců. Takže v ní v současné době zasedají pouze lékaři, ministerští úředníci a zástupci pojišťoven, tedy osoby, které veřejně deklarují, že nestojí o žádnou změnu. Nechtějí například nové zákony, které by respektovaly práva žen v souladu s Evropskou legislativou.
Vladimír Dvořák: Musela by se změnit celá koncepce gynekologie a porodnictví jako oboru. Muselo by přestat záležet na tom, aby se rodily zdravé a živé děti a všichni by museli být asi zmanipulováni nějakou ideologií. Jako pravděpodobné to nevidím.