Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu na druhý pokus odstartovala raketa MS-25 s rusko-bělorusko-americkou posádkou k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Předchozí pokus byl ve čtvrtek přerušen jen přibližně 20 vteřin před startem. K ISS má vesmírná loď dorazit 25. března.
V Houstonu v Texasu ve čtvrtek ve věku 101 let zemřel světově uznávaný český epidemiolog Ervín Adam. Lékař, který se podílel na tom, že Československo jako první země na světě vymýtilo dětskou obrnu, prošel kvůli svému židovskému původu během druhé světové války několika koncentračními tábory a přežil pochod smrti. Od roku 1968 žil v emigraci – nejprve v Kanadě a později ve Spojených státech. V roce 2013 obdržel prestižní ocenění Česká hlava.
Společnost Neuralink Elona Muska poprvé ukázala pacienta s počítačovým implantátem v mozku. Devětadvacetiletý Noland Arbaugh, který se stal obětí nehody při potápění, během živého vysílání ukázal, že pomocí zařízení dokáže „pomocí Síly“ pohybovat počítačovým kurzorem.
Arbaugh dělal více úkolů najednou: hrál šachy a zároveň mluvil o svých zkušenostech s implantátem. Předchozí demonstrace rozhraní mezi mozkem a počítačem vyžadovaly věnování pozornosti konkrétnímu úkolu.
Vědci z laboratoře pro radiouhlíkové datování Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR datovali další tři pravěké kresby z Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, jsou staré 5200 až 6500 let. Na stěnách jeskyně je nyní prokazatelně zjištěno 13 pravěkých kreseb.
Abstraktní kresby vědci nalezli před časem ve staré Kateřinské jeskyni. „Všechny tři mají zjištěné stáří v rozmezí 5200 až 6500 let. Celkem je tedy na stěnách jeskyně prokazatelně zjištěno 13 pravěkých kreseb a počet pravděpodobně není konečný,“ uvedl Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky. Jedna z nově nalezených kreseb je mezi dvěma již dříve datovanými pravěkými kresbami. Část kresby je překryta silnou vrstvou sintru, který se vytváří stovky let, což opět potvrzuje zjištěné stáří. Další dva pravěké výtvarné objekty se nacházejí ve vzdálenější části chodby.
Právě v Kateřinské jeskyni je i nejstarší kresba v ČR, které je 7000 let. Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek, v Hlavním dómu jeskyně.
Letošní únor byl nejteplejším v historii měření, oznámili meteorologové evropské služby Copernicus. Teplota u zemského povrchu činila 13,54 stupně Celsia, tedy o 0,81 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Rekordní byly i naměřené hodnoty na hladinách oceánů.
U Mezinárodní vesmírné stanice v úterý po jednodenním letu zakotvila vesmírná loď americké společnosti SpaceX se čtyřmi členy posádky. Tři Američané a jeden Rus na oběžné dráze vystřídají čtveřici kolegů, která na ISS působila od konce loňského léta.
Z ruského kosmodromu Vostočnyj odstartovala raketa s íránskou družicí, informovala ve čtvrtek s odkazem na íránská média agentura Reuters. Satelit má podle Teheránu z výšky 500 kilometrů snímat povrch Íránu. Moskva už dříve ujistila, že všechny družice, které mají být vyneseny, jsou pro civilní účely.
Výzkumný satelit Pars 1 vážící 134 kilogramů vynesl do vesmíru nosný stupeň Sojuz. Družice je vybavena třemi kamerami.
Nejstarší stromy na nejvyšším vrcholu Jeseníků Pradědu a na Králickém Sněžníku jsou staré více než 400 let. Ukázaly to výzkumy, který se zaměřily na nejcennější lesní ekosystémy v těchto rezervacích. Pomocí analýzy letokruhů popisují, jak vybrané porosty vznikly, odborníci se zaměřili také na jejich strukturu i na to, jaké organismy je obývají. Projekty připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a zpracovali je zástupci České zemědělské univerzity v Praze.
Čeští vědci zjistili, že embrya čolka jsou extrémně odolná vůči vysokým teplotám. Vysoké teploty ale u obojživelníka výrazně ovlivňují délku vývoje, velikost vylíhlých larev a jejich pohybovou aktivitu. Tyto faktory mohou mít rovněž vliv na jejich přežití. Informoval o tom brněnský Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR, výsledky publikoval časopis Journal of Experimental Zoology.
Německo změní zákony, aby umožnilo technologii zachycování a ukládání uhlíku v určitých průmyslových odvětvích náročných na oxid uhličitý. Řekl to v pondělí ministr hospodářství Robert Habeck. Největší ekonomika v Evropě se snaží dosáhnout do roku 2045 uhlíkové neutrality, což znamená, že se do ovzduší nebude vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo kolik příroda může sama vstřebat.