Sever Itálie zasáhlo historické sucho. Vyschly řeky, umírá úroda, zvířata žízní

Severní Itálie zažívá v těchto týdnech nejhorší sucho za více než sedmdesát let. Řeky i pole vysychají, snižují se taky zásoby podzemních vod nebo hladiny v přehradách a jezerech. Z Alp už přitom nepřitéká řekami téměř žádná voda a kromě občasných bouřek (doprovázených sice prudkými, ale krátkými dešti) nepadá voda ani z nebe.

Počátek současného sucha lze hledat v uplynulé zimě, i když deficit srážek se na severu Itálie kumuluje dva roky. Zima totiž byla nezvykle teplá a suchá, a tedy i chudá na sníh. Zejména v jižních a jihozápadních Alpách spadlo v mnoha oblastech až o sedmdesát procent méně sněhu než obvykle a některá zimní střediska tak byla nucena výrazně zkrátit zimní sezonu.

Tající sníh přitom tvoří rozhodující zdroj vody severoitalských řek. I to málo, co napadlo, navíc roztálo kvůli velmi teplému jaru a začátku léta nezvykle brzy. Malé množství vody z tajícího sněhu se projevilo i na velmi nízkých stavech hladin známých velkých jezer na severu Itálie, například Lago Maggiore zaznamenalo nejnižší stav vody v historii měření.

Traktory nabírají vodu z řeky
Zdroj: Reuters

Nekončící sucho

Severní Itálie je na občasná sucha zvyklá, současná suchá epizoda ale překvapuje svou délkou – v některých regionech trvá už prakticky půl roku. Kromě nedostatku srážek zhoršilo situaci i nadprůměrně teplé jaro a začátek léta, který byl ve znamení extrémní vlny veder. Není proto divu, že dopady sucha jsou dramatické.

Výmluvné jsou záběry koryta nejdelší italské řeky Pád. Široký vodní tok se leckde smrsknul na potok obklopený rozsáhlým pásem vyschlého písku a štěrku. Hladina řeky je často o šest až sedm metrů pod obvyklou úrovní. Lodě v přístavech tak zůstaly na suchu daleko od vody.

Velmi malý průtok Pádu s sebou v deltě řeky nese další problém – pronikání slané vody z Jaderského moře až do vzdálenosti třiceti kilometrů od ústí řeky. Tam už proto není možné vodu z řeky využít k zavlažování, neboť hrozí zasolení polí, a je tak nutné hledat náhradní zdroj, anebo nechat úrodu zaschnout.

Sucho má dopad i na ekosystémy –⁠ ptáci hynou kvůli nedostatku vody
Zdroj: Reuters

Bez vody není života

Současná situace závažně dopadá na všechny, kteří jsou na vodě v řece Pád a jejich přítocích závislí – od zemědělců, přes vodohospodáře až po obyvatele měst a vesnic, kterým z kohoutků teče jen užitková voda a pitnou vodu vozí cisterny.

Na umývání aut nebo zalévání zahrádek musejí zapomenout všichni. V některých částech Lombardie a Piemontu dokonce úřady na noc vypínají vodu, aby nikoho nenapadlo zalít zahradu tajně, pod rouškou tmy. Zákaz zalévat zeleň ve vnitřních dvorech domů a umývat auta platí mimo jiné i v Miláně. Ve Veroně se nesmí zalévat dokonce už ani sportovní trávníky.

Spousta rostlin už zaschla, například na vodu náročná sója
Zdroj: Reuters

Asi největší obavy mají zemědělci. Vody na zavlažování totiž s pokračujícím létem dál ubývá a v části oblasti je situace kritická. V některých regionech museli farmáři na zavlažování rezignovat, jinde už část úrody zcela uschla. Odhady propadů úrody se pohybují mezi čtyřiceti a padesáti procenty, což představuje škody asi tři miliardy eur, a to jen prozatím. Pokud sucho neskončí, vyšplhají se až na pět miliard.

Jde přitom o evropsky velmi významnou zemědělskou oblast, jejíž výpadek ještě prohloubí negativní situaci na trhu s potravinami narušeném ruskou invazí na Ukrajině. Nedostatek vody se projevuje taky na výkonu vodních elektráren – ten se ve srovnání s loňským rokem snížil asi o čtyřicet procent. 

Sucho zasáhlo nejen Pád, ale i z historie známou řeku Piavu – zde na družicovém snímku asi padesát kilometrů severně od Benátek:

Satelitní snímek
Zdroj: Copernicus

Budoucnost nepřináší dobré zprávy

Výhled pro příští dny a týdny neslibuje nic dobrého. V oblasti celé Pádské nížiny a vlastně i severní Itálie bude panovat nadále suché a slunečné počasí, maximálně s výjimečnými bouřkami, zejména v podhůří Alp.

Řeka Sangone vyschla už v polovině června
Zdroj: Reuters

A k tomu se přidají převážně nadprůměrně vysoké teploty, maxima budou šplhat většinou nad 30 stupňů Celsia, ojediněle i nad 35 stupňů. Horké a suché počasí bude navíc zvyšovat i riziko vzniku a šíření přírodních požárů.

Konec dramatického sucha tedy zatím není v dohledu, a to je zde léto sotva v polovině. Optimistické nejsou ani dlouhodobé klimatické scénáře, podle nichž čekají severní Itálii během tohoto století častější a intenzivnější suchá období, přičemž nejdramatičtější dopady zřejmě pocítí obyvatelé jižní oblasti Alp.