Vědci našli na Sibiři tvora, který se probudil ze spánku v permafrostu po 24 tisících letech

Mikroskopický mnohobuněčný organismus nalezený na Sibiři se probral k životu po 24 tisících letech, které strávil zmražený v tamní řece. Popsali to vědci v nové studii zveřejněné v odborném časopise Current Biology. Odborníci si dosud mysleli, že podobné organismy dokáží v zamrzlém stavu strávit kolem deseti let, nyní se však domnívají, že je jejich schopnost přežít v podstatě neomezená.

Pijavenka pod mikroskopem, ilustrační foto
Zdroj: Wikimedia Commons

Experti nalezli organismus z třídy pijavenek v ruské Arktidě, kde se po tisíciletí nacházel v takzvané kryptobióze, tedy stavu, jímž některé jednodušší organismy reagují na nepříznivé životní podmínky. Vědci jej rozmrazili, načež se organismus nepohlavně rozmnožil. Radiokarbonovou metodou datování pak určili, že je starý mezi 23 960 a 24 485 lety.

„Odnášíme si z toho zjištění, že mnohobuněčné organismy mohou být zmraženy a uchovány tisíce let a pak se zase vrátí k životu – což je sen řady spisovatelů,“ řekl médiím ruský vědec Stas Malavin. Dodal přitom, že odborníci musí ještě důkladněji prozkoumat, jak se organismu taková věc podařila.

Téměř nesmrtelná pijavenka

Organismy z třídy pijavenek jsou známy svou vysokou odolností. Podle listu The New York Times jsou jedny z mála živých tvorů odolných vůči radioaktivitě a vydrží i nedostatek kyslíku, potravy i roky bez vody. Podobnou schopnost ožít po tisíci letech zamrazení podle BBC v minulosti prokázaly i další mnohobuněčné organismy a některé květiny. 

Pijavenka pod mikroskopem
Zdroj: Wikimedia Commons

Pijavenky jsou pozoruhodné tím, že se rozmnožují pouze nepohlavně, nikdy nebyla prokázána existence samců. Je to zvláštní, protože pijavenky jsou značně rozsáhlá a různorodá skupina organismů; nepohlavní rozmnožování by u nich nemělo být možné – k takové různosti by měla chybět rozmanitost genetické informace.

Před několika lety se ale ukázalo, že si pijavenky zřejmě vypomáhají tím, že „kradou“ genetickou informaci od jiných organismů, asi 10 procent jejich genomu patří jiným tvorům. Následné analýzy ukázaly, že pijavenky jsou schopné takto pro své účely využívat DNA bakterií, hub, řas i prvoků.

Hrozba tajícího permafrostu

Současný objev však podle stanice CNN zároveň ukazuje hrozbu, kterou představuje tání sibiřského permafrostu. Kvůli člověkem způsobené změně klimatu se teploty zvyšují nejrychleji právě v oblasti Sibiře, kde se tání permafrostu výrazně zrychluje.  Do okolí se z něj tak mohou uvolňovat nejrůznější mikroorganismy, které byly dříve uvězněné.

Jedná se zejména o viry a bakterie, ale nový objev ukazuje, že se to týká i větších mnohobuněčných organismů. A pokud mají schopnost přežívat, znamená to, že mohou mít dopad i na současný svět.