Covid se týká i těhotných. Přehled nejčastějších otázek a odpovědí

O dopadu covidu-19 na těhotenství se během jarní části pandemie vědělo jen málo. Pozitivně testovaných těhotných totiž nebylo mnoho. První větší zprávu k tomuto tématu zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO) až v září.

Těhotné ženy jsou přitom zprávami o covidu-19 znepokojené více než běžná populace. Větší zájem o vlastní zdraví a pocit zvýšené zodpovědnosti je v době těhotenství i mateřství zcela přirozený.

Podívejte se na rozhovor s porodníkem Ondřejem Šimetkou o hrozbách  covidu pro těhotné:

Může se těhotná žena nakazit covidem?

Nový koronavirus se přenáší mezi lidmi kapénkami a aerosoly z člověka na člověka, může se přenášet také přes kontaminované povrchy a přes spojivky dotykem kontaminovaných rukou – podle posledních poznatků je tento přenos ale mnohem méně častý.

Těhotná žena se může tedy nakazit jakoukoliv z těchto cest, není přitom známo, že by pro ni některá z nich byla méně nebo více rizikovou.

Může se nakazit dítě od matky?

Přenos viru z matky na plod v děloze je zatím extrémně vzácný, známé mutace viru to dokáží jen ve výjimečných případech. Zatím vědci popsali jen dva případy, přičemž ani u jednoho z takto narozených dětí neproběhla nemoc závažně.

Dalším nepřímým důkazem, že se nový koronavirus nepřenáší z matky na dítě často, je i fakt, že to nedokázaly ani jiné smrtící koronaviry, tedy SARS a MERS.

Možný je také přenos viru na novorozence po porodu, který je důsledkem blízkého kontaktu mezi nakaženou matkou a potomkem. V drtivé většině případů ale bývá průběh nemoci u takového dítěte bezproblémový, a dokonce často i asymptomatický.

Jak se mohou těhotné ženy před koronavirem chránit?

Těhotné ženy i rodičky se mohou proti covidu chránit stejně jako ostatní lidé, tedy řídit se pravidlem 3R – roušky, ruce, rozestupy.

Opatrné by měly být zejména těhotné ženy, které už mají doma děti. Ty totiž mívají častěji lehký nebo asymptomatický průběh. Virus tedy mohou přenášet, byť méně pravděpodobně než starší osoby.

„Řiďte se standardními radami, jak se vyhnout přenosu nemoci covid-19. Často si umývejte ruce, zejména poté, co se dostanete do kontaktu s jinými osobami nebo předměty, jichž se ostatní lidé často dotýkají. Vyhněte se podávání rukou, držte se od ostatních lidí s příznaky v bezpečné vzdálenosti nejméně dvou metrů,“ doporučují těhotným americké expertky na prenatální péči, profesorky Ashley Romanová a Sallie Permarová.

Těhotné by také měly sledovat seriózní informace, v případě České republiky jsou to především ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav či spolehlivá média.

Pokud se žena necítí dobře, měla by zůstat doma a telefonicky kontaktovat svého lékaře.

Jak vypadá průběh nemoci u těhotných?

Covid-19 má u těhotných podobně jako u jiných lidí většinou mírný průběh, někdy dokonce zcela bez příznaků. Podle metastudií jsou u nich nejčastějšími symptomy ztráta čichu, horečka, kašel, únava a dušnost. Problémem může být, že některé tyto projevy nemoci jsou podobné běžným těhotenským problémům, proto se někdy nemoc hůře odhaluje.

Bezpříznakový průběh je u těhotných dokonce častější než u ostatní populace – příčinou je zřejmě především nižší věk rodiček, než je průměrný věk populace.

„Šedesát pět procent pozitivních pacientek bylo asymptomatických. U pacientek s pozitivním testem byla vyšší pravděpodobnost preeklampsie, to je onemocnění děložních cév (7,7 % oproti 4,3 %) a nižší pravděpodobnost indukce porodu (18,7 procenta versus 29,6 procenta).

Další ukazatele, například způsob porodu, poporodní krvácení či předčasný porod, se mezi skupinami významně nelišily. Nebyly pozorovány rozdíly ani u narozených dětí v rámci pětiminutového Apgar skóre a porodní hmotnosti,“ uvedla rozsáhlá studie.

Těžký průběh onemocnění bývá vzácný. Analýza více než 11 tisíc těhotných žen ukázala, že jen čtyři procenta z nich musela být přijata na jednotky intenzivní péče. WHO ale současně upozorňuje, že těhotné ženy s těžkým průběhem nemoci mají vyšší riziko přijetí na JIP než netěhotné ženy srovnatelného věku.

Rizikové faktory jsou přitom u těhotných podobné jako u ostatních skupin lidí: vyšší věk, obezita, cukrovka a jiné vážné nemoci.

Porod nakažené ženy v Peru. V řadě zemí s horší kvalitou zdravotnictví jsou porody v době pandemie složité
Zdroj: ČTK

Jaký je dopad covidu na plod?

Některé nemoci získané v průběhu těhotenství mají na jeho další průběh silný dopad – mohou vést až k předčasnému porodu nebo k potratu. U epidemií SARS a MERS nebylo žádné zvýšené riziko porodních abnormalit. Přitom průběh obou těchto nemocí byl výrazně horší než u nového koronaviru.

Americké centrum pro prevenci a kontrolu infekčních chorob uvádí, že sice existují případy žen s covidem-19, které porodily předčasně, ale není prokázané, zda to mělo souvislost s touto chorobou. V současné době se přitom rodí zdravým ženám předčasně přibližně každé desáté dítě.

Jiná rizika pro plod zatím nebyla popsána, většina jich souvisí s rizikem předčasného porodu. Existují případy, kdy došlo ke zpomalení růstu plodu poté, co těhotná žena prodělala covid. Může to souviset s porušenou funkcí placenty, ale tyto výzkumy ještě nejsou dost průkazné. 

Lékaři už zvládají řešit i velmi složité situace, kdy rodí matka ve špatném zdravotním stavu s těžkým průběhem covidu:

UDÁLOSTI: Komplikovaný porod v době koronaviru (zdroj: ČT24)

Budou vakcíny proti covidu bezpečné pro těhotné?

V současné době už existuje několik očkování, řada dalších je ve finální fázi testování. Přes velmi nadějné výsledky zatím není jasné, jak budou očkování interagovat s těhotenstvím.

Z bezpečnostních důvodů totiž byly děti a těhotné ženy z testování vakcín zatím vyloučeny. Některé společnosti už ale uvedly, že počítají s tím, že jakmile se jim podaří vytvořit funkční vakcínu pro širokou veřejnost, chtěly by spustit testy i s těhotnými ženami.

První „vlaštovkou“ je vakcína od společnosti Pfizer, která má od podzimu povolení pro testy očkování na dětech ve věku od 12 let. Testy vakcíny u těhotných zvažují od roku 2021 společnosti Johnson & Johnson, Moderna i Pfizer.

Například chřipkové vakcíny nebyly nikdy na těhotných ženách speciálně otestované, přesto jsou doporučované i Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí.

Obecně platí, že takzvané „živé vakcíny“, které obsahují oslabenou formu viru, nejsou doporučené pro těhotné kvůli teoretickému riziku přenosu na plod. Týká se to například očkování proti spalničkám, zarděnkám a planým neštovicím. Žádná z moderních vakcín vyvíjených v USA nebo EU se ale touto cestou nevydala.

Jak se léčí těhotné?

Lék proti covidu-19 zatím lékaři nemají. Léčba proto spočívá v boji s příznaky a ve velké většině případů je úspěšná. Jejím základem je udržování pacienta hydratovaného, srážení horečky a případně i zásobování plic kyslíkem, pokud mají problémy s dýcháním. To se ale týká jen zlomku pacientů s covidem-19.

Léčba nakažených těhotných podle expertů probíhá v podstatě stejně jako u jiných pacientů – lékaři jen navíc monitorují dítě, nejčastěji sledováním jeho srdce. Hlavním rozdílem je, že ženám s covidem je péče poskytována v izolačním režimu, a to většinou už od přijetí do porodnice.

Může být partner u porodu?

Ženy mají v České republice nárok na přítomnost partnera u porodu a většinou i na přítomnost další doprovodné osoby. Platí ale, že doprovod rodičky musí po celou dobu přítomnosti na porodním a operačním sále používat respirátor – nestačí tedy prostředky se slabší ochranou, jako jsou roušky.

Může se nakažená matka normálně starat o dítě?

I pokud je matka nakažená covidem, doporučuje se takzvaný „kontakt kůže na kůži“. Ženy by přitom ale měly mít zakrytá ústa a nos. Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava, uvádí, že „separace je nevhodná s ohledem na důležitost rané vazby matky a dítěte, rozvoj kojení a další faktory“.

V materiálu, který vypracoval, doporučuje také kojení. Při péči o dítě i během kojení je podle něj vhodné dodržovat hygienu rukou a chránit si dýchací cesty, tedy ústa i nos. V případě odsávání mateřského mléka by měla nakažená matka požádat zdravou osobu o pomoc s podáním odstříkaného mléka novorozenci. Podle Šimetky by se mělo také často větrat a v místnosti udržovat vyšší vlhkost (kolem 40 procent) a spíše chladnější teplotu.

Kde vzít spolehlivé informace?

Budoucí matky by měly sledovat jen spolehlivé a ověřené informace, ideálně přímo od lékařů a hygieniků – během pandemie se totiž často mění nejen stav poznání, ale také pravidla a opatření, která s porody souvisejí.

  • Infolinky Státního zdravotního ústavu:
  • 724 810 106
    725 191 367
  • Linky krajských hygienických stanic:
  • Praha: 773 782 856; 773 782 850
    Jihočeský kraj: 736 514 368
    Jihomoravský kraj: 773 768 994
    Karlovarský kraj: 355 328 368; 355 328 362
    Kraj Vysočina: 566 650 866
    Královéhradecký kraj: 495 058 111; 778 532 313
    Liberecký kraj: 485 253 111
    Moravskoslezský kraj: 595 138 118; 595 138 119
    Olomoucký kraj: 585 719 719
    Pardubický kraj: 602 730 251
    Plzeňský kraj: 377 155 111
    Středočeský kraj: 771 137 070
    Ústecký kraj: 477 755 110
    Zlínský kraj: 724 221 953
  • Informace na webu ministerstva zdravotnictví.
  • Informace na webu Státního zdravotního ústavu.