TEST: Co se to děje na nebi? Vyzkoušejte si, jestli umíte vysvětlit příčiny různých jevů

Letní počasí nabízí spoustu zajímavých meteorologických jevů. Jak se v nich vyznáte? Vědomosti prověří několik následujících otázek.

1. Noční svítící oblaka (NLC – Noctilucent Cloud) se vyskytují v období letního slunovratu:

a. v troposféře
b. v mezosféře
c. v ozonosféře
d. v cloudsféře

Noční svítící oblaka
Zdroj: Petr Horálek

2. Oblak připomínající převalující se vlny na moři zviditelňuje takzvané Kelvin-Helmholzovy vlny. V novém Atlasu oblaků nese tato zvláštnost označení:

a. fluctus
b. vlnus
c. vibratus
d. fascinatus

Oblak připomínající převalující se vlny na moři zviditelňuje takzvané Kelvin-Helmholzovy vlny
Zdroj: Anna Neugebauerová



3. Trvá-li odezva mezi bleskem a hromem tři sekundy, je od nás bouřka vzdálená:

a. sto metrů
b. jeden kilometr
c. deset kilometrů
d. sto kilometrů

4. Dvojitá duha vzniká v případě, že se sluneční světlo v kapce vody:

a. neodráží
b. odráží jednou
c. odráží dvakrát
d. odráží třikrát

5. Podle struktury připomínající letokruhy poznáme na kroupách:

a. kolik váží
b. kolikrát proletěla nahoru a dolů oblakem
c. kolik bylo v bouřkovém oblaku znečišťujících příměsí
d. kolik samostatných buněk měla bouřka



6. Ploché horní části bouřkového oblaku se říká:

a. kladívko
b. bubínek
c. šnek
d. kovadlina

7. Další zvláštnost, která se vyskytuje v souvislosti s bouřkovými mraky (ovšem ne výlučně), se označuje jako mamma neboli mammatus. Na spodní hranici oblaku označuje místa, kde dochází ke vzniku:

a. krup
b. blesků
c. ozonu
d. sestupných proudů

8. Vějíř slunečních paprsků, které se vytvoří za oblakem, mívá různé tvary a barvy. Někdy se objeví i jakýsi tmavý obrys mraku, který připomíná jeho stín na jinak modré obloze. Jedná se o takzvaný:

a. Kvrdlalův jev
b. Tyndallův jev
c. solární jev
d. kumulový jev

Vějíř slunečních paprsků
Zdroj: Vojtěch Šebek

Autoři fotografií jsou pravidelní přispěvatelé na Facebook počasí ČT.