Dodržování náboženských pravidel v kosmu není snadné. Přesvědčí se o tom arabský astronaut

Ve středu startuje z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz FG, která do vesmíru nese loď Sojuz MS-15. Ta má na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) dopravit novou posádku. Jejími členy jsou Rus Oleg Skripočka, Američanka Jessica Meirová a první astronaut Spojených arabských emirátů (SAE) Hazza Mansúrí.

Hazza Mansúrí a Sultan Al Neyadi v trenažeru Sojuzu
Zdroj: Mohammed bin Rashid Space Centre

Výjimečné podmínky, které na Mezinárodní vesmírné stanici panují, komplikují řadu běžných činností. A také znemožňují některé náboženské povinnosti, které by měl praktikující muslim Hazza Mansúrí plnit.

„Jsem profesionální pilot, jsem zvyklý modlit se za letu při vysokých rychlostech,“ uvedl Mansúrí na tiskové konferenci v Bajkonuru. Jako muslim by se měl modlit pětkrát denně. K tomu si na ISS čas najde, ale složitější to bude s tím kdy a také, jakým směrem bude otočený. Modlitba neboli salát je jedna z pěti hlavních povinností muslima, jeden z pěti pilířů islámu. Měla by se odehrát s hlavou otočenou k Mekce, a to v předepsaný čas:

  • Během svítání, v době mezi rozbřeskem a východem slunce
  • Během poledne
  • Odpoledne, když je slunce na obloze na půli cesty k západu
  • Během západu slunce
  • Po západu slunce

Za normálních okolností není obtížné tyto podmínky dodržet – dobu modlitby hlásí voláním muezzin, směr modlitby zase ukazuje výklenek v mešitě nazývaný mihráb. 

Jenže ISS se kolem Země pohybuje tak vysokou rychlostí, že astronauti během 24 hodin zažijí 16 východů a západů Slunce. „Není tedy vůbec jasné, kdy by se měl astronaut postit nebo modlit,“ komentoval problém Mohamed Al Ahbabi, ředitel vesmírné agentury Spojených arabských emirátů.

Manuál

Mansúrí nakonec dostal podrobné pokyny. Co se týká doby modliteb, měl by se držet času v Mekce, zkoušet se řídit jinými časy by podle učenců nedávalo smysl. Ti ale současně potvrdili, že pobyt ve vesmíru věřícího nezbavuje náboženských povinností. Doporučili astronautovi, aby se při modlitbách pokoušel udržet tvář otočenou k Zemi, ale pokud by to bylo příliš složité nebo dokonce nebezpečné, případně by měl kvůli tomu modlitbu vynechat, nechť se modlí otočený jakýmkoliv směrem.

Manuál, který na cestu dostal, se věnuje také rituální očistě. Ta by se měla dělat před jakoukoliv modlitbou, ideálně pomocí vody. Ve stavu beztíže by ale byla příliš náročná, proto se má Mansúrí chovat jako obyvatelé pouště, kteří jsou na nedostatek vody zvyklí – tedy použít na očistu místo vody písek nebo kus kamene.

Malajská zkušenost

Hazza Mansúrí není prvním astronautem, který musí tento problém řešit. Musel se s ním vypořádat už roku 2007 malajský astronaut Šejch Muszafár Šukor. Jeho jedenáctidenní vesmírný výlet se navíc uskutečnil během ramadánu, který je spojený s půsty a mnoha zákazy.

Než se do kosmu vydal, zjistil, že neví, jak své náboženské povinnosti dodržet. Například během jediné modlitby by se mu směr na Mekku změnil až o 180 stupňů.

Malajská vesmírná agentura Angkasa proto svolala konferenci přibližně sto padesáti islámských vědců a náboženských expertů, kteří měli tuto otázku posoudit. Výsledkem byl sedmistránkový dokument, který byl schválený Malajským náboženským koncilem. Podle něj by se měli astronauti řídit primárně směrem na Mekku, pak geografickou projekcí Mekky, směrem k Zemi a v případně nerozhodnosti vlastním úsudkem.

Náboženští experti se také shodli na tom, že nedostatek gravitace a další problémy s orientací v prostoru mohou být důvodem k tomu, aby se na astronauty kladla menší přísnost. „Bůh nedává člověku úkoly, které jsou nad jeho schopnosti,“ uvedl na dotaz technologického magazínu Wired Chalíl Mohamed, profesor náboženských věd na Univerzitě v San Diegu.

Náboženské problémy na orbitě

Muslimští astronauti nejsou jediní ani první, kdo se potýkají s tím, jak těžké je dodržovat náboženská přikázání při pobytu v kosmu. Řešil je také první izraelský astronaut Ilan Ramon, který byl roku 2003 členem posádky raketoplánu Columbia.

Přestože se považoval za sekulárního žida, rozhodl se v kosmu dodržovat náboženské zvyky – v jednom z rozhovorů potvrdil, že cítí, že reprezentuje všechny židy a všechny Izraelce. Vyžadoval proto pro svůj patnáctidenní pobyt košer jídlo a NASA pro něj musela najít dodavatele. Nakonec se našla jediná firma.

Před cestou se také radil s rabínem Zvi Konokovem, jak držet ve vesmíru šabat – tedy sedmý den v týdnu, kdy by se měli židé zdržet práce i jiné všední činnosti. Označil tuto situaci slovy „Jeruzaléme, máme problém!“. Rabín to konzultoval s řadou dalších židovských náboženských expertů a dospěli k názoru, že by se měl Ramon řídit podle pravidel na místě, odkud odstartoval – tedy držet šabat v době, kdy se slavil na mysu Canaveral.