Everest se otepluje, výstup bude nebezpečnější, upozorňuje „Indiana Jones“ klimatologie

Mount Everest a okolní vrcholky hor jsou stále více znečištěné a jejich okolí se otepluje. Blízké ledovce proto tají znepokojujícím tempem, kvůli čemuž bude výstup na nejvyšší horu světa v budoucnu ještě nebezpečnější než dnes. Tvrdí to americký vědec John All, který tento region dlouhodobě sleduje. Letos při pokusu o zdolání Everestu zemřelo 11 lidí, což je nad průměrem posledních let.

Video Události
video

Události ČT: Na Everestu se tvoří fronty, zemřelo deset horolezců za týden

Podle Alla je sníh v oblasti znečištěný do hloubky a také překvapivě tmavý. „V praxi to znamená, že sníh se tvoří kolem malých kousků nečistot, čímž je vlastně uvězní a stahuje dolů,“ citovala ho agentura AP. Jeho tým v oblasti zkoumal sněhovou pokrývku i rostliny několik týdnů.

Tmavší sníh znamená, že lépe akumuluje teplo, takže se pak sněhová i ledová pokrývka snadněji rozpouští. „Stále teplejší počasí velice rychle rozpouští ledovce a sníh kolem Everestu. I když se přežene bouře, tak se napadaný sníh během několika hodin rozpustí,“ pokračoval vědec. „Ledovce kvůli globálnímu oteplování dramaticky ubývají,“ dodal s tím, že jak se bloky ledu zmenšují a slábnou, jsou stále nebezpečnější pro horolezce. Výstup na Everest tak bude v budoucnu ještě větším rizikem než nyní.

Tým vědce Alla měl v plánu v rámci výzkumu zdolat Everest i vedlejší horu Lhoce, o výstup se ale kvůli dobrému počasí pokoušelo příliš mnoho lezců, a tak svůj záměr změnili. Vylezli pouze do sedla mezi oběma horami ve výšce 8000 metrů nad mořem. Sebrané vzorky vědci po návratu do Spojených států podrobí analýze a následně o výsledcích vydají zprávu.

Podobný výzkum All se svým týmem provedl už v roce 2009. „Za posledních deset let se toho v horách hodně změnilo a všechny ty změny jsou negativní z hlediska životního prostředí a dlouhodobého přežití ledovců,“ uzavřel vědec.

Indiana Jones klimatologie

Profesor John All bývá označován za Indiana Jonese klimatických věd – věnuje se totiž především terénní práci a zkoumá změny klimatu na těch nejnebezpečnějších místech planety. Kromě toho je ale také špičkovým expertem na působení klimatickcýh změn na ledovce.

Proslavil se, když roku 2014 při výstupu na Mount Everest spadl z dvacetimetrového srázu do prolákliny. Zlomil si 15 kostí – a vše natočil na svůj mobil:

Asijské ledovce v ohrožení

Profesor All není jediný, kdo na problém upozorňuje. Kolem 350 vědců a akademiků z 22 zemí a 185 organizací vypracovalo před rokem první komplexní zprávu o dopadu klimatických změn na pohoří Hindúkuš a Himálaj. Konstatují, že i když svět dodrží ty nejpřísnější cíle pařížské dohody o klimatu z roku 2015 (tedy pokud se uhlíkové emise rychle a markantně sníží a teplota se ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí zvýší maximálně o 1,5 stupně Celsia), do roku 2100 stejně roztaje v horských pásmech Hindúkuše a Himálaje 36 procent ledovců.

Jestliže se uhlíkové emise nijak neomezí, mohou zmizet až dvě třetiny ledovců, uvádí zpráva. Tyto ledovce zásobují vodou 250 milionů obyvatel regionu Hindúkuše a Himálaje a 1,65 miliardy lidí závisí na velkých řekách, které zde pramení. To je mimo jiné Indus, Ganga, Žlutá řeka nebo Mekong.

„Jde o neslýchanou klimatickou krizi,“ upozorňuje Philippus Wester, který celý projekt vedl. Šokujícím zjištěním podle něj bylo, že jedna třetina ledovců stejně zmizí, i kdyby lidé v boji s globálním oteplováním učinili ambiciózní opatření.

Zprávu nechalo vypracovat osm zemí, kterými se sledovaná pohoří táhnou: Afghánistán, Pákistán, Indie, Nepál, Bangladéš, Bhútán, Čína a Myanmar. Po Arktidě a Antarktidě je region třetí největší zásobárnou ledu na planetě. Od 70. let minulého století odtud ale zhruba 15 procent ledovců vlivem vyšších teplot zmizelo.