Expert NASA Mark Sirangelo pověřený návratem amerických astronautů na Měsíc rezignoval na svou pozici. Ve funkci vydržel pouhých šest týdnů.
Měl dostat USA zpět na Měsíc. Po šesti týdnech rezignoval
Sirangelo byl v dubnu vybrán jako zvláštní asistent ředitele NASA Jima Bridenstina. Ale poté, co americký Kongres minulý týden odmítl podpořit novou organizační strukturu, která měla vylepšit plán na návrat na Měsíc, Sirangelo rezignoval. Mise tedy momentálně nemá vedení.
Bridenstine oznámil, že s ohledem na to, že NASA už neplní nové zadání, se Sirangelo rozhodl pro jinou práci „a bude následovat jiné příležitosti“. Šéf NASA podle webu The Hill uvedl, že agentura momentálně zkoumá, jaké organizační změny jsou nezbytné pro zajištění maximální efektivity, aby se podařilo dostat první ženu a dalšího muže na Měsíc do roku 2024.
„Chci osobně poděkovat Markovi za jeho služby a jeho důležité přispění agentuře,“ dodal Bridenstine.
Návrat na Měsíc
Viceprezident Mike Pence oznámil v březnu, že současná americká vláda je rozhodnutá dostat astronauty na Měsíc do pěti let – jde zatím o nejkonkrétnější termín.
Pence plán představil u příležitosti setkání s čelnými představiteli NASA v Huntsville ve státě Alabama. „Účastníme se vesmírných závodů stejně jako v 60. letech,“ prohlásil a dodal, že v případě potřeby budou rakety a přistávací moduly NASA nahrazeny soukromými.
V květnu tuto myšlenku podpořil také prezident Donald Trump, který oznámil, že v jeho rozpočtu bude 1,6 miliardy pro NASA určených na „návrat na Měsíc a pak na cestu k Marsu“.
Americká vesmírná agentura ve čtvrtek 23. května zveřejnila první informace o konkrétním záměru spojeném s návratem na Měsíc. Uzavřela smlouvu se společností Maxar Technologies ve výši 375 milionů dolarů – za tuto částku by měl vzniknout pohon pro budoucí měsíční misi.
Nové vesmírné závody
Spojené státy letos oslaví 50. výročí přistání člověka na Měsíci, kam mezi lety 1969 a 1972 vyslaly celkem 12 astronautů. Od té doby neučinil žádný stát vážný pokus poslat na přirozenou družici Země lidskou posádku. Americké administrativy v posledních desetiletích váhaly mezi programem mise lidské posádky na Mars a návratem na Měsíc. Exprezident Barack Obama upřednostňoval první variantu, zatímco Trump se kloní spíše k té druhé.
Začátkem ledna přistála poprvé na odvrácené straně Měsíce čínská sonda Čchang-e 4. Peking se netají svými ambiciózními plány, které zahrnují například vybudování vlastní vesmírné stanice a pokračování ve výzkumu Měsíce. Podle těchto plánů by v roce 2030 měl na jeho povrchu stanout první Číňan.