Nejstarší tištěná mapa Čech má 500 let. Je otočená jihem na sever

Letos na podzim je tomu přesně 500 let, co vznikla nejstarší tištěná mapa zobrazující Čechy. Pro vědce je už půl tisíciletí záhadou, proto se o ní někdy mluví jako „šifře Mistra Klaudiána“. Její vznik je totiž stále ještě zahalený tajemstvím, nejsou zatím zcela jasné ani okolnosti jejího vzniku ani informace o jejích autorech.

Dnešní člověk by se ve slavné Klaudiánově mapě vyznal jen těžko – má totiž jih umístěný na horní straně. Na přelomu 14. a 15. století se ale jednalo o nesmírně populární typ mapy – kolem roku 1500 totiž začaly vznikat mapy pro poutníky, kteří se vydávali na cestu do Říma. Klaudiánova mapa z této tradice vychází, vznikla ale nikoliv v Čechách, ale v německém Norimberku.

Nechal ji vyrobit lékař a majitel tamní lékárny Mikoláš Klaudián. Tato mapa má mimořádný význam nejen pro naši, ale také pro celoevropskou kartografii – vznikla totiž jako první ve střední Evropě. Přestože se jednalo o mapu vytištěnou, do dneška se dochoval pouze jediný exemplář, který uchovávají v Litoměřicích.

Co je na mapě?

Dnes jsme zvyklí na to, že základem mapy je zeměpisné zobrazení. V případě mapy Klaudiánovy tomu ale tak není; samotná mapa tvoří jen dolní třetinu tisku – většina je věnována erbům významných rodů.

Je plná nejrůznějších symbolů, které dnešním lidem už moc neříkají – často jsou u měst například ikony koruny nebo štítu. Proč? Autor totiž rozlišoval mezi městy královskými a poddanskými. Podobně jsou tu i další symboly, které rozlišují města kališnická a katolická.

Vědci nedávno porovnávali, jak je tato mapa přesná. Našli na ní 118 míst, která byli schopní identifikovat. Zjistili, že Klaudiánova mapa sice nevznikala na základě žádných přesných geografických podkladů, ale nejspíš podle jiné mapy, která ukazovala Německo a okolí – i tak ale byla na svou dobu neobyčejně přesná.

Ilustrace s duchem doby

Kromě samotných geografických informací je mapa ovšem cenná také svými ilustracemi. Zobrazuje totiž scény, které odrážejí dobovou atmosféru v Čechách. Jedna z nich například zachycuje vůz tažený koňmi z obou stran – který nikam logicky nemůže dojet. Symbolizuje zřejmě náboženské rozpory v zemi, což by podporovala i postava Turka, který se tomu shora směje.