Podmořští archeologové nalezli ve vodách řeckého souostroví Fourni v Egejském moři 58 převážně antických a byzantských vraků. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se patrně jedná o nejhustší nalezenou koncentraci vraků ve Středomoří. Na většině z lodí potápěči našli náklad amfor. Podle odborníků vypráví příběh o tom, jak náklad putoval přes Egejské, Středozemní a Černé moře.
Nález, který se zapíše do učebnic dějepisu. Podmořští archeologové našli v Egejském moři 58 vraků
Souostroví Fourni leží ve východní části Egejského moře. Většina tamních vraků pochází z antického Řecka, Říma a z období Byzantské říše, kterou v roce 1453 vyvrátili osmanští Turci. Jsou tam však i lodě potopené ve 20. století.
„To nadšení nedokážu ani popsat. Bylo to prostě něco neuvěřitelného. Věděli jsme, že jsme narazili na něco, co se ocitne v učebnicích dějepisu,“ řekl podvodní archeolog Peter Campbell z neziskové organizace RPM Nautical Foundation, která se zabývá podmořskou archeologií a vzděláváním. Výzkum u souostroví Fourni vedou řecké úřady.
Mapa středověkého obchodu
První vraky se týmu podařilo najít už v roce 2015. Lodě a jejich náklad plasticky zachycují, jak se zboží pohybovalo na cestách v oblasti od Černého moře, Řecka a poloostrova Malá Asie po Itálii, Kypr, Egypt a severní Afriku.
Archeologové už z lodí vyzdvihli tři stovky starožitností, převážně amfor, díky čemuž vědci získali vzácný náhled do toho, odkud a kam se ve Středozemním moři převáželo zboží.
Obchod s tekutým zbožím
„Devadesát procent lodí, které jsme nalezli u souostroví Fourni, převáželo náklad amfor,“ uvedl řecký vedoucí celého projektu. „V amforách se v antice převáželo hlavně tekuté a polotekuté zboží, převážně víno, olej, rybí omáčka a snad i med,“ dodal. Rybí omáčka z oblasti Černého moře byla podle něj obzvlášť drahou komoditou.
Množství potopených lodí odborníci připisují hlavně počasí. Souostroví, kde posádky obvykle strávily noc, než se vydaly dál, později také sloužilo jako stanoviště pirátů.
Stav lodí se různí. Zpravidla jsou vraky, které leží hlouběji než 40 metrů pod hladinou, ve velmi dobrém stavu. Ty v hloubce 60 metrů jsou takřka netknuté, tvrdí archeologové.