Evropská nosná raketa Ariane-5 v noci úspěšně odstartovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Stý start této vlajkové lodi evropského kosmického průmyslu se odehrál podle místního času v úterý večer, kdy ve střední Evropě už byla zhruba půlhodinu středa. Raketa na svém jubilejním letu vynesla do vesmíru dvě velké telekomunikační družice, ázerbájdžánskou Azerspace-2 a japonskou Horizons 3e.
Raketa Ariane-5 posté odstartovala do vesmíru. Projekt ale čelí silné konkurenci
Odpočítávání před startem, které původně začalo v 18:53 místního času, se přerušilo minutu a 34 vteřin před zažehnutím motorů. S odpočítáváním se pak začalo znovu a raketa nakonec odstartovala skoro na konci „okna“ vhodného pro lety do vesmíru, v 19:38 místního času – tedy půl hodiny po půlnoci našeho času:
Vývoj rodiny raket Ariane začal z iniciativy Francie ještě v 70. letech minulého století. Nynější pátá generace dokáže na oběžnou dráhu vynést náklad až o váze 10,5 tuny. Ze stovky startů těchto raket z Kourou – první se odehrál před 22 lety – bylo 96 úspěšných, poznamenala agentura TASS.
Neslavný začátek
První zkušební let Ariane-5 v červnu 1996 skončil krátce po startu katastrofou a výbuchem, ale od té doby si raketa získala pověst spolehlivého nosiče geostacionárních družic.
Ariane-5 měla původně vynášet do vesmíru evropský raketoplán, ale nakonec na roky ovládla trh nejtěžších telekomunikačních zařízení, připomněla stanice BBC na svém webu. Dodala, že kvůli tlaku lacinějších amerických raket se má evropská raketa brzy dočkat konkurenceschopnějšího nástupce. Ten se bude jmenovat Ariane-6 a „do služby“ má nastoupit v polovině roku 2020.
Bude ale čelit mnohem větší konkurenci, než byli její tvůrci zvyklí. Američtí podnikatelé, jako je Jeff Bezos nebo Elon Musk, slibují mnohem levnější řešení spočívající v raketách, které jsou schopné se vracet – Ariane-6 nic podobného nabídnout nemůže.
Francouzská Guyana je francouzský zámořský departement na severním pobřeží Jižní Ameriky. Kourou slouží francouzskému kosmickému programu a především Evropské kosmické agentuře (ESA). Ta základnu využívá i pro satelitní navigační systém Galileo, jehož administrativní centrum je v Praze.