Síhové jsou ryby, které slouží jako indikátor čistoty vody. Ještě před deseti lety tvořili 15 procent ryb v Lipenské přehradě. Jenže nový průzkum ukázal, že tam v současnosti vymřeli. Vědci zatím důvod neznají. Nasbíraná data ale přinesla i pozitivní zprávy: zotavila se například populace candáta.
Na Lipně vymřeli síhové – chladnomilné ryby, které potřebují čistou vodu
Lipenskou nádrž celý tento týden brázdí výzkumné lodě. Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR ve spolupráci s Jihočeským územním svazem Českého rybářského svazu tam provádějí komplexní průzkum rybí obsádky.
Dobrou zprávou při předešlých dvou průzkumech v roce 2016 a 2017 bylo, že se regeneruje populace candáta, která byla před několika lety téměř zdecimována přelovením. To ovšem neplatí o populaci síha. Letos se definitivně potvrzuje, že tato chladnomilná lososovitá ryba, která je indikátorem čisté vody a málo narušeného životního prostředí, z Lipna úplně vymizela.
„V letech 2003–2008 byli síhové na Lipně hojní a každoročně se vytírali, tvořili téměř 15 procent celkové biomasy ryb volné vody. V roce 2012 to byla už jen 2 procenta,“ říká ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR Jan Kubečka. Při komplexním průzkumu rybí obsádky lipenské přehrady v roce 2016 se prokázalo, že se síhové nedokáží rozmnožovat a že jejich populace vymírají, což se při letošním monitoringu s jistotou potvrdilo.
- V Lipně žije celkem 19 druhů ryb a 2 kříženci.
- Biomasa ryb vzrostla o 20 % jen v období 2016–17.
- V roce 2017 se ztrojnásobila početnost plůdku oproti roku 2016, rekordní byla početnost plůdku okouna.
- Velké množství plůdku vedlo k tomu, že mladí candáti přešli na dravou výživu podstatně dříve než v jiných letech. Tato skutečnost by měla mít pozitivní vliv na jeho růst a přežívání v dalších letech.
„Přímé příčiny, proč populace síha vymřely, neznáme. S největší pravděpodobností je zádrhel ve stadiu jiker,“ vysvětluje Jan Kubečka a dodává, že stejná situace nastala i v dalších sledovaných českých nádržích (Římov, Žlutice) a v některých evropských jezerech.
S českým síhem však ještě není úplný konec. Daří se mu v nových důlních jezerech Medard a Most, kde českobudějovičtí vědci uskutečňují unikátní experiment s nasazením síha do zatopených povrchových dolů.
Narůstají počty candátů a sumců
Převažujícími druhy ryb v lipenské přehradě jsou ryby kaprovité – kapr, cejn, plotice, ouklej a cejnek. Mezi nejpočetnější dravce pak patří okoun, candát, bolen a sumec. Právě u sumce velkého dochází v posledních letech k zajímavé změně.
„Se vzrůstem jarních teplot se zlepšily podmínky pro rozvoj tohoto vrcholového predátora evropských vod. Dřív byla populace sumce kompletně závislá na umělém nasazování, v současnosti se ale rozmnožuje přirozeně. Počty sumců narůstají, což bude mít vliv na kaprovité ryby i další dravce. V nádrži Lipno, která je vysoce položená, je však tento proces teprve v začátku,“ dodává Jan Kubečka.
Síh
Jak vyplývá z analýz loňského průzkumu, zotavila se také populace candáta, které před deseti lety hrozil naprostý kolaps. V letech 2016 a 2017 měl plůdek candáta mimořádně silné ročníky, které mohou být významné v dalších letech. „Ačkoli většina úlovků nebude větší než 60 centimetrů, zřejmě zatím nehrozí nebezpečí, že by byla populace candáta při současné míře odlovu podlomena,“ říká Jan Kubečka s tím, že toto prověřuje i právě probíhající průzkum.
Velký výzkum Lipna
Při něm dvacetičlenný tým odborníků prozkoumá celou plochu nádrže od přítoku až k hrázi za pomoci moderní techniky, vč. nejrůznějších lovných sítí, echolotů a sonarů.
Vědci budou podle certifikovaných evropských norem analyzovat celkové složení rybí obsádky včetně potravní základny nedravých ryb a plůdkových společenstev. Pozornost bude věnována i rybím společenstvům, která využívají experimentální plovoucí ostrovy instalované v nádrži.
Zázemí k průzkumům poskytuje poříční dozorství Povodí Vltavy v Hůrce u Černé v Pošumaví. Po důkladném zmapování a následných analýzách stavu rybí obsádky vědci navrhnou doporučení pro obhospodařování lipenské nádrže. Po loňském průzkumu rybářům například navrhli nevysazovat více kaprů, než se uloví na udici, nevysazovat boleny, sumce a candáty, ale naopak zintenzivnit vysazování štik.
Výsledky analýz využijí hydrobiologové i v rámci mezinárodního projektu ClimeFish, který přináší dlouhodobé předpovědi pro mořskou i sladkovodní produkci ryb v závislosti na změnách klimatu a dalších vlivech lidské činnosti. Zároveň navrhne doporučení, jak se připravit na změnu klimatu s co nejmenšími ekonomickými ztrátami a společenskými následky.