Podle ředitele České krajiny Dalibora Dostála je problémem, že tato hrozba není patrná z dat o českém lesnictví. „Paradoxně také invaze dubu červeného a dalších nepůvodních dřevin se skrývá v rostoucím podílu listnáčů v českých lesích,“ upozornil. Organizace proto doporučuje zavést kromě jehličnanů a listnáčů třetí kategorii porostů: nepůvodní druhy.
Invazivní akáty ničí všechno
Mezi další nepůvodní listnaté dřeviny patří akát. „Dokáže zcela zničit lokality, které zaroste. Málokomu asi ujde, že v akátovém lese kromě akátu neroste téměř nic jiného. Vylučuje totiž do okolí jedy, které omezují růst jiných rostlin a navíc dokáže po svém pokácení vyprodukovat mnoho mladých stromků z kořenů i z pařezu. Akát je proto takřka nezničitelný,“ doplnil Jirků.
Nejde ale pouze o listnáče. V boji proti kůrovcové kalamitě jsou často pěstovány i nepůvodní jehličnany, například jedle douglaska. Podle Lukáše Čížka z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR ji ale nelze považovat za náhradu domácího smrku.
Čeká nás příchod nového druhu kůrovce
„Kůrovec, který ničí douglasku v její americké domovině, do Evropy zatím nedorazil. Nedávno se však dostal do Číny. Vzhledem k množství dřeva, které se do Evropy dováží z Ameriky například jako palivo pro tepelné elektrárny, je jen otázka času, kdy se škůdci a nemoci dnes tolik populární douglasky objeví i u nás,“ upozornil.
Nepůvodní druhy jsou populární mezi lesníky právě proto, že v Česku zatím nemají přirozené nepřátele, navíc rychle rostou. Podle vědců ale mohou tyto dřeviny fungovat jako rezervoáry a šiřitelé nemocí a škůdců, které zasadí domácím dřevinám další ránu. Invazní druhy se navíc často šíří tam, kde je les oslabený. V kombinaci se suchem nebo kůrovcem mohou podle České krajiny určité oblasti lesů „dorazit“.
Podle odborníků se v Česku problému nebezpečných druhů věnuje menší pozornost než v jiných vyspělých zemích. I proto patří ČR k zemím s jejich největším počtem v rámci Evropské unie. „Odborná veřejnost sice na nebezpečí invazních rostlin upozorňuje již desítky let, nebyly však provedeny žádné kroky k systémovému řešení. Plantáže cizích dřevin, včetně invazních druhů, vznikají jako houby po dešti,“ dodává Jirků.
