Bernešky plavé jsou husy, které žijí nejčastěji v arktických podmínkách. Na toto prostředí jsou ideálně adaptované, ovšem změny klimatu, které se právě kolem pólů projevují nejrychleji, jim způsobují velké obtíže s migrací a hnízděním.
Arktické husy nezvládají migraci, mate je změna klimatu
Bernešky kvůli oteplování planety mění způsob migrace a při přeletu na sever se příliš vyčerpávají, což ohrožuje jejich hnízdění a vývoj nové populace. Upozornila na to studie nizozemského ekologického institutu, která vyšla v novém čísle časopisu Current Biology.
Na jaře se bernešky plavé zvedají ze zimovišť v oblasti Severního moře a zamíří do ruských částí Arktidy, kde hnízdí. Dosud si přitom dělaly zastávku v Pobaltí, nasbíraly tam další síly a k hnízdišti pak přilétaly dostatečně silné na to, aby začaly snášet.
Zvířata nezvládají migraci
Oteplování ale urychluje nástup jara v Arktidě, čehož si ptáci všimnou zhruba v půli migrační trasy. „Informaci o časnějším nástupu jara získají zřejmě ze zelenající se vegetace, kterou vidí pod sebou. Začnou tedy spěchat, aspoň to si myslíme,“ sdělil autor studie Bart Nolet.
Migrační trasa bernešek
Spěchající bernešky si proto odepřou obvyklou pauzu u Baltu a do Ruska pak přilétají vyčerpané.
„Samička sedí na vejcích téměř nepřetržitě po tři týdny, takže potřebuje doletět s dostatečnými tělesnými zásobami. Když přeskočí přestávku, má málo síly na to, aby začala hned snášet vejce,“ vysvětluje problém profesor Nolet.
Mláďata bernešky se normálně líhnou v předjaří, takže pak mohou využít to nejlepší z nabídky potravy. Za nynějšího stavu ale tento moment zmeškají a léto přežije menší množství mláďat.
Podle vědců by bylo dobré, kdyby se bernešky přizpůsobily a začaly zimoviště opouštět dříve. A to je obtížné, protože o tom, kdy odlétnou, se rozhodují podle délky denního světla, což je faktor, který zůstává konstantní.
Vydáno pod