Týden ve vědě: Od japonského lovu velryb po pomalé hurikány

Co důležitého se stalo na začátku června v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který uvidíte v neděli v 18:30 na ČT24.

Hurikán Ophelia
Zdroj: National Hurricane Center

Pornografie zabíjí vztahy i sexualitu, ukázal výzkum brněnských sexuologů

V praxi podle výzkumu z FN Brno přibývají muži s poruchami sexuálních funkcí. Často u nich vznikají erektilní dysfunkce. To znamená, že jsou muži sice sexuálně funkční při masturbaci u pornografie prostřednictvím internetu, ale s reálnou partnerkou již mají poměrně zásadní problémy. Ty se týkají jejich erotické touhy, schopnosti erekce a také dosáhnutí orgasmu.

Studie přinesla v tomto směru překvapivé výsledky – i když žijí muži ve stálém partnerském vztahu, je frekvence partnerského sexu a individuální masturbace téměř vyrovnaná (tedy 53 % versus 45 %).

Japonci letos ulovili 207 březích samic plejtváků „pro vědu“. Skončily v restauracích

Čtyři lodě, z nichž se skládá velrybářská flotila, přivezly asi třetinu obvyklého množství, které japonští velrybáři dováželi v uplynulých letech. V současné době ale více lovit nesmí kvůli omezení mezinárodními dohodami.

Japonsko uvádí, že oficiálním důvodem, proč tyto kytovce loví, je vědecký výzkum. Právě ten podle mezinárodních dohod z roku 1982 může sloužit jako výjimka pro jinak zakázaný lov velryb. Stejné klauzule využívají také další dva státy – Norsko a Island. Podle řady kritiků se však jedná pouze o výmluvu.

Olomoučtí vědci vyvinuli ekologičtější hnojiva vhodná při změně klimatu

Přípravky, které vyvinuli vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), jsou výsledkem zhruba desetiletého úsilí. Získaly již registraci jako kombinovaná stimulační hnojiva. Určeny jsou především zemědělským firmám, informovali zástupci Univerzity Palackého.

Podle vědců po použití nových kombinovaných hnojiv hospodářské rostliny snáze zakoření, lépe čelí nepříznivým klimatickým podmínkám a vytvářejí více odnoží a zrna. „Přípravky nemají v tuzemsku a zřejmě ani ve světě obdoby, neboť jsou v nich použity naše originální látky, které se v zemědělské praxi dosud nevyužívaly,“ uvedl jeden z autorů Radoslav Koprna z CRH.

Britské zdravotnictví není připraveno na nápor lidí, kteří zvažují změnu pohlaví, varuje expert

Britská Národní zdravotní služba upozornila, že se výrazně zvyšuje počet lidí, kteří přemýšlí o tom, že by změnili pohlaví. Nová data předložil James Palmer, který je ředitelem specializovaných služeb této agentury.

Palmer uvedl pro deník Telegraph, že očekává, že by v blízké budoucnosti mohla o změně pohlaví přemýšlet až tři procenta Britů – tedy až 1,97 milionu lidí. Neznamená to nutně, že by ho chtěli přímo měnit chirurgicky, spíše zvažují svou genderovou identitu. Expert anglické Národní zdravotní služby o tom informoval poprvé v pondělí tento týden na vědecké konferenci. Podle něj jsou služby v této oblasti nyní kvalitní a moderní, navíc se zlepšila informovanost o celé problematice.

Psi se mohou stát rizikem při příští pandemii chřipky, varuje výzkum

„Většina pandemií je spojována s prasaty jako s prostředím mezi ptačími viry a lidskými hostiteli. V naší práci jsme však identifikovali viry chřipky, které přeskakují z prasat na psy,“ uvedl hlavní autor nové práce Adolfo García-Sastre.

Chřipka je schopná přeskakovat mezi „rezervoáry“, kde se nachází různé kmeny. Tyto rezervoáry fungují jako jakési mixéry – rozšiřuje se v nich genetická rozmanitost virů. Pandemie chřipky pak vzniká, když se virus dostane z některého z těchto zvířecích rezervoárů mezi lidi.

Na Jupiteru se blýská jako na Zemi, zjistili čeští vědci

Oblohu planety Jupiter často křižují blesky, a dokonce jsou těm pozemským mnohem podobnější, než se předpokládalo, zjistili vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Článek o jejich objevu vyšel ve čtvrtek v prestižních odborných časopisech Nature a Nature Astronomy.

První náznaky, že na Jupiteru se blýská podobně jako na Zemi, přinesla sonda Voyager 1 v roce 1979. Zaznamenala v blízkosti Jupiteru rádiové signály, které při převedení do zvukové podoby „hvízdaly“ podobně jako ty od pozemských bleskových výbojů. Existenci blesků potvrdily další sondy, nepovedlo se jim ale zachytit i další signály, které obvykle provázejí pozemské blesky.

Hurikány zpomalují. A pro člověka je to špatná zpráva

Vědci se v poslední době přou o to, zda má na sílu hurikánů nějaký vliv změna klimatu. Zatím o tom neexistuje přesvědčivý a uznávaný důkaz, ale je jasné, že hurikány jsou součástí většího vzorce. A právě extrémní pomalost pohybu hurikánu Harvey je pro experty úžasnou ukázkou toho, jak se „něco“ mění.

Nová studie, která vyšla 6. června v odborném časopise Nature, ukazuje, že tropické cyklóny (včetně hurikánů) za posledních 70 let zpomalily o přibližně 10 procent. Tato práce vychází z údajů amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA): autoři práce prostudovali data o 7585 tropických cyklónách v letech 1949–2016 a spočítali jejich rychlost předtím a poté, co se bouře dostaly na pevninu.