Vypadá to, že šimpanzi spí v čistějším prostředí než moderní lidé. Naznačují to výsledky nové studie, jejíž autoři se zaměřili na počítání mikrobů a členovců v „postelích“, které šimpanzi využívají pro spánek.
Šimpanzí hnízda jsou mnohem čistější než lidské postele, zaskočilo biology
Šimpanzí lůžka, kterým se říká hnízda, se nacházejí vysoko ve větvích stromů – primáti na jejich výrobu používají větve z pečlivě zvolených stromů. Spánkem v nich stráví denně asi 8–9 hodin, jejich spánkový cyklus je tedy značně podobný tomu lidskému. To není velké překvapení, ostatně jde o naše nejbližší příbuzné.
Podívejte se, jak si šimpanzi dělají hnízda:
„Víme, že lidské domy jsou vlastně vlastní unikátní ekosystémy a že lidské postele obsahují podskupinu organismů, jež se nacházejí v domech a bytech,“ uvedla Megan Thoemmeseová, hlavní autorka práce, která vyšla v odborném časopise Royal Society Open Science. „Je například popsáno, že asi 35 procent bakterií, které se nacházejí v lidské posteli, pochází z našich vlastních těl – jedná se o fekální, kožní a další mikroorganismy,“ upřesnila.
O tom, jaký je ekosystém lidských postelí, se toho ví poměrně dost, má to totiž zásadní dopad na naše zdraví. Ale vědci doposud netušili, jak jsme na tom ve srovnání se šimpanzi. „Chtěli jsme znát srovnání s našimi evolučně nejbližšími příbuznými, šimpanzi, kteří si také každý den připravují postele,“ vysvětluje vědkyně.
Šimpanzí hnízdo
Aby to zjistili, posbírali biologové vzorky ze 41 šimpanzích hnízd. Z nich pak zjišťovali, jaká je struktura mikrobů. Z patnácti hnízd navíc pomocí vysavačů odebrali také vzorky členovců – tedy pavouků, hmyzu a dalších tvorečků, kteří do této skupiny patří.
Podle očekávání jsou šimpanzí lůžka po mikrobiologické stránce značně odlišné od těch lidských. Překvapivé ovšem je, v čem konkrétně se liší.
GALERIE
Vědci: Šimpanzi reagují na smrt blízkého podobně jako lidé
Šimpanzí hnízda například obsahují výrazně méně fekální, ústní a kožní bakterie než lidské postele. „Nenašli jsme u šimpanzů téměř žádné mikroby těchto druhů, což nás dost překvapilo,“ uvedla vedoucí výzkumu. Rozdíl byl v úrovni řádů.
Vědci také očekávali v lůžcích šimpanzů značné množství členovců – ale ani to se nepotvrdilo. „Ve všech hnízdech, která jsme studovali, jsme našli pouze čtyři vnější parazity – a teď nemyslím čtyři druhy ektoparazitů, ale opravdu čtyři exempláře,“ dodává vědkyně. „Myslím, že náš výzkum zdůrazňuje, jakou roli mají lidmi vyrobené struktury ve vytváření ekosystémů našeho bezprostředního okolí. Jistým způsobem způsobují naše pokusy vytvořit ideálně čisté prostředí opak – tedy vznik prostředí, které je mnohem méně ideální.“
Šimpanzí hnízda jsou dokladem naší evoluce
Teprve před několika lety vědci pochopili, jak důležité jsou pro šimpanze jejich postele. Jako první to popsali biologové v ugandské rezervaci Toro-Semliki, kteří studovali, z jakých materiálů si tito primáti lůžka vyrábějí. Podrobná analýza popsala 1844 hnízd a ukázala, že asi tři čvrtiny všech postelí jsou vytvořené ze dřeva „železného stromu“ (neboli Cynometra alexandri), a to přesto, že ten tvoří jen asi 10 procent vegetace na tomto místě.
Jedná se o dřevo, jak jeho název napovídá, velmi odolné, takže u něj nehrozí, že by se při spánku několik metrů nad zemí pod zvířetem rozpadlo. Navíc má větve, které se dají navzájem velice dobře propojovat a provazovat – výsledkem je nejen extrémně pevná, ale také značně komfortní postel.
Role spánku při polidštění opice
Vědci upozorňují, že existence lůžka/hnízda/postele je společná jen pro lidoopy – ostatní primáti spí klasicky na větvích. Co přesně to způsobilo, není jasné. Ví se jen, že někdy před 23–5 miliony lety se stalo něco, co přimělo některé tehdejší primáty, aby přestali spát na větvích a přesunuli se na lůžka. Mělo to na ně rozhodně pozitivní dopad: zřejmě se jim výrazně zlepšila kvalita spánku, a to zase vedlo k vývoji myšlení.
Studie na lidech a orangutanech prokázaly, že čím lepší je kvalita spánku, tím lepší jsou pak intelektuální schopnosti obou druhů. Je tedy možné, že zlepšený spánek vedl k tomu, že lépe vyspaní jedinci druhý den lépe odolávali útokům predátorů nebo snadněji získávali kořist. Vědci však pracují také s opačnou hypotézou: větší mozky zvířat si vyžadovaly lepší a delší spánek.