Stanice Skylab vydláždila cestu pro ISS a astronautům dala sprchu

Před pětačtyřiceti lety vypustili Američané vesmírnou stanici Skylab. Využívala zbytků po kosmickém programu Apollo, který donesl člověka na Měsíc – a připravila technologie potřebné pro vznik Mezinárodní vesmírné stanice ISS.

Vesmírná stanice Skylab, vypuštěná na oběžnou dráhu 14. května 1973, částečně vyplnila mezeru, která vznikla mezi koncem amerického programu dobývání Měsíce v roce 1972 a startem prvního raketoplánu na jaře 1981. Ambiciózní program vznikl i díky komponentům zbylým z měsíčního Apolla, z kosmodromu na floridském Mysu Canaveral jej totiž vynesla mohutná raketa Saturn V, navenek prakticky stejná jako v případě letů k Měsíci.

Její třetí stupeň ale místo nádrží a motorů obsahoval samotnou vesmírnou stanici, která pouhých deset minut po startu zakotvila ve výšce zhruba 430 kilometrů nad zemským povrchem. A poté Skylab – jméno neznamenalo nic jiného než zkratku slov „nebeská laboratoř“ – čekal na první posádku, jež se k němu ale vypravila až o deset dní později. Brzy se totiž ukázalo, že mezi úkoly první trojčlenné skupiny astronautů bude nutné zařadit i opravy samotné stanice.

Astronauti v roli opravářů

Posádka v lodi Apollo – až na chybějící přistávací modul stejné, jako létala k Měsíci – odstartovala 25. května 1973. Na astronauty čekala řada úkolů a vědeckých experimentů, nejprve ale museli zprovoznit stanici. Ta byla největším obydlím, jež do té doby člověk do vesmíru vyslal. Válcovitá stanice, která díky slunečním panelům připojené solární observatoře vypadala tak trochu jako větrný mlýn, byla 26 metrů vysoká a v průměru měla téměř sedm metrů.

Po první posádce, jež strávila na palubě Skylabu čtyři týdny, následovala v červenci 1973 druhá (na stanici byla 60 dnů) a v polovině listopadu 1973 odstartoval třetí tým, před kterým bylo čtvrt roku pobytu ve vesmíru. Třetí posádka ale byla zároveň poslední, po jejím odletu 8. února 1974 Skylab navždy osiřel. Stanice pak ještě více než pět let obíhala kolem Země, až v červenci 1979 ji technici navedli do atmosféry. Skylab tak strávil ve vesmíru celkem 2249 dní, jen 171 na něm však pobývali lidé.

Stanice byla vybavená vlastní sprchou, která byla speciálně upravená pro fungování v mikrogravitaci, a také speciální toaletou, jež ukládala vzorky pro další studium na Zemi. Na rozdíl od dalších vesmírných stanic ještě Skylab neměl precizní recyklační systém, takže pobyty lidské posádky na stanici nemohly být dlouhodobé. 

První orbitální stanici v historii lidstva Saljut 1 vyslal Sovětský svaz do vesmíru v dubnu 1971. Stanice, která zanikla 11. října téhož roku, byla na oběžné dráze 175 dní, z toho 24 dní s lidskou posádkou. Další sovětská vesmírná stanice Mir byla vypuštěna v roce 1986 a zanikla v roce 2001. Od roku 1998 je v provozu Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) a od roku 2011 na oběžné dráze kroužila také čínská kosmická stanice pojmenovaná Tchien-kung (Nebeský palác), která zanikla letos.