Lidské lebky pocházející ze stejné doby, tedy z minulosti vzdálené asi 10 000 let, mají velice podobné otvory – podle archeologů se jedná s největší pravděpodobností o následky takzvané trepanace lebky. Jednalo se o chirurgický zákrok, během něhož došlo k proražení lebky a vytvoření otvoru v ní. Tento zákrok se zřejmě používal k léčení extrémních bolestí hlavy, zlomenin lebky, ale i k potlačení projevů duševních chorob – některé přírodní národy ho používají dodnes.
Co je trepanace?
Kravská lebka pocházející z doby kolem roku 3000 před naším letopočtem byla nalezena na neolitickém nalezišti ve francouzském Champ-Durand. Jedná se o vůbec nejstarší podobný zákrok provedený na zvířeti. „Analyzoval jsem mnoho lidských lebek z doby neolitu a všechny byly provedené stejnou technikou – tou, kterou vidíte také u této kravské lebky,“ uvedl pro deník Guardian hlavní autor studie, archeolog Fernando Ramirez Rozzi.
Trepanace provádí také moderní medicína – nejčastěji aby se odstranil tlak v lebce po zranění hlavy, které vede ke krvácení do mozku. Přesné důvody trepanací v době, kdy neexistovaly písemné záznamy, jež by to vysvětlily, dnes neznáme – je možné, že šlo o lékařský zákrok, ale stejně pravděpodobné je, že se jednalo o záležitost spíše rituální.
Existuje vlastně jen jediný podobný nález; jde o podobně upravenou lebku kance, která byla nalezena roku 1948, ale u ní se vědcům nepodařilo ji datovat.
Experiment nebo trénink?
Nový nález archeologové popsali v odborném časopise Scientific Reports. Otvor v kravské lebce měřil 6,4 x 4,7 centimetru. Až dosud se vědci domnívali, že díru prorazil roh jiné krávy, ale pečlivá analýza ukázala, že na otvoru jsou vidět podobné škrábance jako na lidských trepanacích.
Archeologové se přiklánějí spíše ke druhé možnosti. Ta první by totiž jednak znamenala, že tehdejší lidé chápali souvislost mezi tělesnými poruchami a jejich příčinou v poruchách mozku, ale současně zřejmě žádné tehdejší zvíře nemělo takovou hodnotu, aby někdo podobný zákrok zkoušel.
