Lékaři pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) pod vedením Jana Pirka před 15 lety, 3. dubna 2003, poprvé v ČR a v zemích východní Evropy použili pro záchranu pacienta mechanické srdce.
Před 15 lety profesor Jan Pirk voperoval první mechanické srdce. Bylo v břiše
IKEM se může pyšnit řadou unikátních zákroků a nejedním prvenstvím mimo jiné v transplantační medicíně.
Například v roce 1984 zdejší specialisté provedli první úspěšnou transplantaci srdce v tehdejších socialistických státech, v listopadu 2007 provedli lékaři IKEM první úspěšnou kombinovanou transplantaci srdce a plic v ČR. A pacientem IKEM byl i Jakub Halík, který v roce 2012 jako první na světě žil bez srdce, které mu nahradily dvě pumpy.
Srdce v břiše
Unikátní zákrok v dubnu 2003 byl výsledkem programu „umělého srdce“, přesněji mechanické srdeční podpory. Ta je určena pro pacienty, pro které právě vhodné srdce není k dispozici, jako přechodná podpora do transplantace.
Prvnímu z pacientů, tehdy 57letému Antonínu Tučkovi, posloužil přistroj Thoratec VAD umístěný na břiše – ten byl propojený s jeho srdečním svalem. V květnu téhož roku mu pak bylo úspěšně transplantováno srdce biologické. Přitom ještě před zákrokem lékaři dávali muži, kterému kvůli špatné činnosti srdce začaly selhávat i jiné orgány, jen několik hodin života.
Zhruba pět milionů korun, které stály umělé srdeční komory, přípojné trubičky, pohonná a řídicí jednotka, zaplatila ze dvou třetin zdravotní pojišťovna, zbytek sponzoři.
Srdce je orgán vyměnitelný
Nové srdce získalo za posledních 10 let přes 700 pacientů. Počty kolísají mezi 57 a 87 ročně, na čekací listině je kolem stovky nemocných. Počty transplantací všech orgánů narostly za stejné období o třetinu.
„Mechanické srdce je most k transplantaci pro ty, kteří by se jinak darovaného orgánu nedočkali,“ řekl k operaci před 15 lety vedoucí lékařského týmu Jan Pirk. Loni v listopadu voperovali lékaři v IKEMu poprvé umělé srdce místo původního orgánu, který úplně odstranili. Tuto náhradu před pěti lety použili lékaři ve Francii, Česko bylo třetí zemí.
Umělé srdce váží 800 gramů, je tedy asi třikrát těžší a větší než lidské srdce. Vnitřní uspořádání je stejné. Stav pacienta sleduje 17 senzorů, podle výsledků mění činnost orgánu. Přes břišní stěnu pacienta vede kabel k externí části s bateriemi a řídicí jednotkou, kterou pacient musí nosit s sebou, například v tašce.
Mechanické srdce
První pacient, kterého operovali v prosinci 2013 v Paříži, žil díky novému orgánu 75 dní. Druhý, jehož lékaři operovali v Nantes v srpnu 2014, přežil podle médií devět měsíců. Klinická studie, která má náhradu vyzkoušet, počítá s dvaceti pacienty. První lidské srdce v Česku lékaři transplantovali 31. ledna 1984.
Česká republika je transplantační velmocí
Česko patří v transplantacích ke světové špičce, počet dárců byl loni v přepočtu na milion obyvatel šestý nejvyšší na světě. Nejčastěji se transplantují ledviny, darují je i živí. Většina zemřelých dárců je po mozkové smrti způsobené většinou spontánním krvácením do mozku, dále nedostatečným okysličením mozku, cévními mozkovými příhodami nebo poraněním mozku při nehodách.
V České republice zákon předpokládá u mrtvého souhlas s darováním. Nesouhlas mohou v Česku vyjádřit i pozůstalí, loni to bylo deset rodin. Lidé se mohou nechat zapsat do speciálního registru, kde je jejich nesouhlas evidován. Zapsáno je asi 1500 lidí.