Islandština vymírá. Mezi jazyky ohrožené digitalizací světa patří i čeština

Malé jazyky mají problém: na digitálním hřišti nenacházejí podporu a mladí lidé se stále častěji obracejí na angličtinu. Islandština patří kvůli nízkému počtu mluvčích mezi řeči nejohroženější. 

Islandština je v ohrožení
Zdroj: ČT24 Autor: Simona Bartošová

Islandština je velmi zvláštní jazyk. Na rozdíl od drtivé většiny ostatních jazyků nepotřebuje cizí slova. Když je zapotřebí nové slovo pro zatím neznámý pojem, přijde toto slovo z islandštiny. Tak například „počítač“ se v tomto jazyce řekne tölva, což vzniklo složením slov tala (neboli číslo) a völva (vědma). Jiným příkladem je „webový browser“vafri, slovo odvozené od slovesa putovat.

Díky tomu je islandština jazykem velmi jedinečným a důležitým zejména pro jazykovědce; za poslední tisíciletí se na rozdíl od ostatních evropských jazyků příliš nezměnila. Přesto všechno je ale islandština v ohrožení.

Jejím hlavním problémem je malý počet mluvčích, čeština je proti ní vlastně obrovský jazyk. Islandsky dnes hovoří přibližně 340 tisíc lidí – jenže mezi nimi nejsou ty dnes nejdůležitější osobnosti, například překládací systémy, jako je Siri nebo Alexa. Jedinou útěchou je, že alespoň algoritmus Google pro překlad jazyka už se islandsky naučil.

Proč je to takový problém? Islandština čelí riziku takzvané digitální minoritizace. Když se řeč stane tak malou, že se nevyplatí pro ni vyvíjet aplikace nebo překládat do ní programy, mobilní aplikace nebo videohry – tedy to, nad čím tráví čas mladí lidé, je to pro ni podle lingvistů problém.

„V moderním světě se tohle stává, když se jazyk, který je v reálném světě majoritním, stane v digitálním světě minoritním,“ uvedl pro deník Guardian islandský jazykovědec Eiríkur Rögnvaldsson.

Podle něj už přicházejí z islandských základních škol zprávy, že patnáctiletí žáci se baví jen v angličtině a mnohem mladší děti znají řadu moderním výrazů jen anglicky, nikoliv ve své rodné řeči.

Podle lingvisty je to tím, že mladí tráví teď tolik času v digitálním světě, kde jsou obklopení angličtinou, že už si k rodné řeči nevytvoří dostatečně pevný vztah ani citový ani gramatický.

Logicky jim pak díky světu stále plnějšímu na nové pojmy chybí slovní zásoba na to, aby se mohli bavit o věcech, které je zajímají – tedy o novinkách. „Možná právě sledujeme generaci, která vyrůstá bez pořádného mateřského jazyka,“ varuje Rögnvaldsson.

Největší podíl na likvidaci islandštiny vidí vědec v mobilních telefonech. Islandština se vypořádala s vlivem mnoha jiných jazyků, ale situace nebyla nikdy tak vyhrocená jako v současnosti – dnes je díky mobilům, tabletům a internetu angličtina na Islandu všudypřítomná.

21 evropských jazyků v ohrožení

Angličtina není nepřítelem, ale konkurentem – a islandština není jediným ohroženým jazykem. Podle nedávné velké studie trpí stejným rizikem 21 evropských řečí.

V této práci došli přední evropští jazykovědci k závěru, že většina evropských jazyků pravděpodobně nepřežije nástup digitálního věku. Vědci pro ni srovnali třicet z přibližně osmdesáti evropských jazyků podle úrovně podpory jazykových technologií, které se jim dostává. Měřítkem byla vyspělost jazykových technologií dostupných pro daný jazyk.

Experti dospěli k závěru, že jednadvaceti z oněch třiceti jazyků se dostává přinejlepším rudimentární (základní, elementární, primitivní - pozn. red.), spíše však vůbec žádné podpory jazykových technologií. Studie proběhla v rámci projektu META-NET, což je evropské centrum excelence, které sdružuje 60 výzkumných center ve čtyřiatřiceti zemích.

Studie provedená více než dvěma sty expertů hodnotila úroveň podpory jazykových technologií pro každý jazyk ve čtyřech různých oblastech: strojový překlad, hlasové ovládání, analýza textu a dostupnost jazykových zdrojů.

Celkem 21 z třiceti srovnávaných jazyků (tj. 70 %) se propadlo do nejnižší kategorie, jež znamená slabou nebo nulovou podporu alespoň v jedné z kategorií. Několik jazyků, mezi nimi islandština, lotyština, litevština a maltština, dostaly nejnižší ohodnocení ve všech čtyřech kategoriích.

Na druhém konci spektra se nachází angličtina v kategorii „dobrá úroveň podpory“, následovaná nizozemštinou, francouzštinou, němčinou, italštinou a španělštinou, které mají „střední úroveň podpory“.

Žádný jazyk se ovšem nedostal do nejvyšší kategorie, „výborná podpora“. Jazykům jako baskičtina, bulharština, katalánština, řečtina, maďarština a polština se dostává „fragmentární“ podpory, což je řadí mezi vážně ohrožené jazyky. Čeština je na tom jen o málo lépe.

„Výsledky naší studie jsou nanejvýš alarmující. Většině evropských jazyků se nedostává dostatečné podpory a některé z nich jsou téměř systematicky zanedbávány. V tomto smyslu mnohé naše jazyky dosud nejsou způsobilé obstát v budoucnosti,“ říká profesor Hans Uszkoreit, koordinátor META-NETu a spolueditor studie.

Další spolueditor, doktor Georg Rehm, dodává: „Co se týká podpory jazykových technologií, úroveň jednotlivých evropských jazyků a technologických oblastí se dramaticky liší. Přitom se neustále prohlubuje propast mezi ,velkými‘ a ,malými‘ jazyky. Musíme dosáhnout toho, aby všechny menší jazyky a jazyky s nedostatečnými zdroji byly vybaveny potřebnými základními technologiemi. Jinak budou tyto jazyky odsouzeny k digitálnímu zániku.“

Jazyk a aplikace

Oblast jazykových technologií produkuje software, který umí zpracovat psanou nebo mluvenou lidskou řeč. Jazykové technologie se používají například v dobře známých aplikacích, jako jsou automatická kontrola pravopisu a gramatiky, interaktivní osobní asistenti v chytrých telefonech (třeba Siri v iPhonu), dialogové systémy na telefonních linkách, automatické překladové systémy, webové prohledávače a syntetické hlasy používané v automobilových navigačních systémech.

Dnešní jazykové technologie jsou založeny hlavně na statistických metodách. Ty vyžadují ohromné množství psaných nebo mluvených dat. Získat potřebné množství dat je velmi obtížné u jazyků s relativně malým počtem mluvčích. Kromě toho je kvalita dosaženého výsledku limitována už samotnou podstatou statistických metod, což je výborně vidět například na často komických překladech, které produkují automatické překladové systémy dostupné on-line.