Co znamená úspěšný let Falconu Heavy? Velké peníze pro Muska a kosmickou naději pro lidstvo

Další pozoruhodný úspěch podle mnohých geniálního imigranta do USA jménem Elon Musk. Úspěšný premiérový let Falconu Heavy, který je nejsilnější raketou současnosti, otevřel soukromé americké společnosti SpaceX cestu k jeho komerčním letům. První dva by se mohly uskutečnit ještě v první polovině letošního roku.

Video Události
video

Události ČT: Falcon Heavy odstartoval

Na tomto termínu se společnost SpaceX dohodla se Saúdskou Arábií, která si objednala vynesení velkého telekomunikačního satelitu Arabsat 6A. Další let, jenž se podle harmonogramu uskuteční nejdříve v červnu, bude pro americkou vládu v rámci Vesmírného zkušebního programu (STP) ministerstva obrany. Falcon Heavy bude mít v nákladovém prostoru celou sérii vojenských a vědeckých družic.

Plánovány jsou i další lety Falconu Heavy, konkrétně pro telekomunikační společnosti Inmarsat a Viasat a také pro americkou vládu v rámci pokračování programu STP.

Obzvláště důležité jsou podle odborníků demonstrační lety pro americkou vládu. V případě úspěšných startů může SpaceX získat kontrakty pro vynášení aparátů klíčových pro bezpečnost Spojených států.

Falcon Heavy je schopen na nízkou oběžnou dráhu kolem Země vynést zhruba 64 tun nákladu, čehož žádná jiná raketa v současnosti schopná není. Podobný nosič, nazývaný SLS, vyvíjí americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Podle zveřejněných parametrů by měly první verze SLS dokázat dopravit na nízkou orbitu 70 tun nákladu, pozdější pak až 130 tun.

Pokud ale jde o cenu letů, nebude moci NASA společnosti SpaceX konkurovat. Zatímco let Falconu Heavy bude podle portálu The Verge stát od 90 milionů dolarů (1,8 miliardy korun), u SLS se počítá s cenou za start podle odhadů NASA okolo jedné miliardy dolarů (20,4 miliardy korun).

Kdo je Elon Musk? 

Aktuální velkolepý úspěch na poli soukromých letů do kosmu se pojí s jediným jménem. Kdo je vlastně Elon Musk, podle mnohých geniální vizionář?

Americko-kanadský podnikatel jihoafrického původu stojí kromě kosmické firmy SpaceX za internetovým platebním systémem PayPal, elektrickými automobily Tesla, či firmou na solární panely SolarCity. Tento šestačtyřicetiletý zastánce čisté energie ale též varuje před umělou inteligencí, která by mohla ovládnout lidstvo. Nejviditelnější jsou přesto aktivity Muska, jehož jmění se odhaduje na 20 miliard dolarů (podle Forbesu je 53. největším boháčem světa), ve vesmíru. 

Aktivity Muska jsou však velmi široké. Loni například založil firmu Neuralink, která bude vyvíjet technologie pro propojení lidských mozků s počítači. K tomu též uvedl, že „soupeření států o převahu v oblasti umělé inteligence bude nejpravděpodobnější příčinou třetí světové války“. Loni pak podepsal dopis vyzývající OSN, aby zakázala vývoj takzvaných „robotů zabijáků“. Je i jedním ze sponzorů neziskové firmy Open A.I., která se zabývá výzkumem umělé inteligence, řídí nadace specializující se na vzdělání, obnovitelné energie či dětské lékařství.

Před časem Musk šokoval i konceptem vysokorychlostního transportního systému hyperloop, který je založený na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely. Mimo USA se o něm poté diskutovalo i v Česku a na Slovensku (stavba hyperloopu mezi Prahou, Brnem a Bratislavou). Zastánci předvídají, že kapsle dosáhne rychlosti až 1200 kilometrů v hodině. Skeptici však tvrdí, že nápad narazí na řadu problémů, včetně získání stavebního povolení, technologické i ekonomické proveditelnosti až po možnosti zatáčení kapsle při vysoké rychlosti. K tomu loni Musk založil další firmu Boring Company, zaměřenou na stavbu dlouhých tunelů.

Loni byl Musk též krátce v poradním sboru nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, odešel ale po odstoupení USA od Pařížské dohody o klimatu.

Africký imigrant v USA

Musk se narodil 28. června 1971 v jihoafrické Pretorii. V 17 letech utekl z domova, aby si v zemi „neomezených možností“ (USA) splnil své sny. Později prý pro své podnikání zvažoval tři oblasti, které nejvíce ovlivní budoucnost lidstva: internet, zelenou energii a vesmír. Vše si splnil.

Začínal jako počítačový programátor. První počítač dostal v deseti letech a sám se naučil programovat. Jako dvanáctiletý prodal za 500 dolarů svůj první program – vesmírnou hru Blastar. V roce 1988 utekl do Kanady, kde měl příbuzné. Jako důvod uvedl, že nechtěl nastoupit na vojnu v armádě, která utlačuje černochy. V roce 1992, po dvou letech na Queen's University, odjel do USA studovat podnikání na Pensylvánskou univerzitu.

V roce 1995 založil s o rok mladším bratrem Kimbalem (s nímž vede i firmu Tesla Motors a SpaceX) svou první firmu Zip2, která poskytovala software pro internetové publikování mediálním společnostem. O čtyři roky později Zip2 prodali firmě Compaq za 307 milionů dolarů.

V roce 1999 založil Musk firmu X.com, která vyvinula elektronický internetový platební systém. Rok nato fúzovala se svým konkurentem firmou Confinity, jež se specializovala na podobný produkt PayPal. A právě z tohoto produktu se Muskovi podařilo udělat nejrozšířenější platební systém na internetu, který v roce 2002 koupila firma eBay za 1,5 miliardy dolarů. Musk před prodejem vlastnil asi 12 procent akcií v PayPalu.

Svůj další sen si Musk začal plnit v roce 2002, kdy založil firmu SpaceX s cílem vyvinout raketové nosiče pro lety do vesmíru; stal se jejím ředitelem i šéfkonstruktérem. „Je důležité, aby se lidstvo stalo multiplanetárním druhem,“ tvrdí Musk, jehož firma SpaceX v prosinci 2010 jako první soukromá společnost vlastními silami dopravila vesmírný modul na oběžnou dráhu a zpět. V roce 2003 spoluzaložil Musk firmu Tesla Motors, v níž vedl zkonstruování prvního elektromobilu Tesla Roadster (prodávat se začal v roce 2008). Je také spoluzakladatelem a šéfem firmy SolarCity, která vyrábí a pronajímá solární panely.

Musk se dvakrát oženil (2010 a 2013) a dvakrát rozvedl s anglickou herečkou Talulah Rileyovou. Z prvního manželství (2000–2008) s kanadskou spisovatelkou Justin Muskovou (rozenou Wilsonovou) má pět synů, jedno dítě mu zemřelo ve věku 10 měsíců.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Starman na cestě k Marsu