Co důležitého se stalo v třetím lednovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší na konci každého týdne souhrn hlavních událostí.
Týden ve vědě: Od nečekaně silných dětí po mluvící kosatky
Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24.
Sportovní aplikace prozradila, kde jsou tajné vojenské základny. Používali ji vojáci při cvičení
Boj amerického Pentagonu s obezitou vojáků může vyvolat nežádoucí skandál a nemalé bezpečnostní ohrožení. List The Washington Post upozornil na mapu dostupnou na internetu, která lokalizuje uživatele bezdrátových fitness náramků po celém světě. V bojových zónách může podle expertů odhalit přítomnost amerických komand.
The Washington Post poznamenává, že může jít i o příslušníky misí OSN, vojáky z jiných států nebo pracovníky humanitárních organizací. Není ale prý obtížné určit místa, kde lze vojenskou aktivitu USA předpokládat, a pak pátrat po doplňujících údajích. Na známých základnách USA lze navíc vysledovat rozmístění objektů, režim služeb nebo trasy zásobování.
Nenarozené děti kopou silou až 47 newtonů. Děloha pro ně funguje jako posilovna
Zjistit, jakou sílu mají ještě nenarozené děti, bylo až doposud nemožné. Nyní použil tým amerických vědců inovativní zobrazovací metodu, aby to spočítal. Jedná se o vůbec první studii, která se tomuto tématu kdy věnovala. Má přitom poměrně velký dopad: právě silné kopance mohou způsobovat nastávajícím matkám značné nepříjemnosti.
Vědci vytvořili počítačové modely založené na snímcích z magnetické rezonance, pomocí nichž sledovali sílu pohybů plodu ve věku mezi 20. a 35. týdnem. Zjistili, že mezi 20. a 30. týdnem síla kopů neustále rostla, po 30. týdnu naopak klesala. Vědci se domnívají, že hlavní příčinou nižší síly kopání je fakt, že děti jsou v té době už tak velké, že se nemohou rozmáchnout natolik, aby byla síla kopu dostatečně velká.
Česká zemědělská půda je plná pesticidů – včetně 10 let zakázaného toxického simazinu
Před časem vyšly najevo alarmující výsledky kontaminace podzemních vod v Česku pesticidy, tedy látkami používanými v zemědělství na hubení různých škůdců. Do vody se pesticidy dostávají nejčastěji ze zemědělské půdy, a proto je její sledování důležitou aktivitou, kterou však dosud nikdo nedělal.
Výskyt i koncentraci pesticidů a sloučenin, které vznikají jejich rozpadem, sledovali v uplynulých letech v orné půdě odborníci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (Recetox). Odhalili, že ve více než polovině měřených vzorků půd jsou současně přítomny dva a více pesticidů v nadlimitní koncentraci. V půdách byly také nalezeny velmi frekventované produkty rozkladu dvou toxických látek – simazinu a atrazinu, které se už deset let nesmí používat.
Smrky v Česku nezvládají klimatickou změnu. Měly by je vystřídat odolnější stromy, říká vědec
Na zhruba třetině ploch porostlých v Česku nyní smrkem by se měly v budoucnu objevit jiné stromy, které dokážou lépe čelit měnícímu se klimatu. Uvedl to Radek Pokorný z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
V současnosti tvoří smrk 52 procent lesů, avšak větší sucho, častější silný vítr a další průvodní jevy klimatických změn mají na smrkové porosty až devastující účinky. Zkázu pak často dokoná kůrovec. Smrk by měl proto zmizet především z teplejších a sušších oblastí a měl by se více pěstovat ve směsi se stromy, které dokážou zvýšit stabilitu lesa, míní Pokorný.
Vlastnictví aut přestane dávat smysl už roku 2026. Přední světoví futurologové předpověděli, co nás čeká
Umělé inteligence se stanou běžnou každodenní technologií, z Facebooku se děti přestěhují do virtuální reality, elektřina ze Slunce se stane levnější než ta z uhlí a lidský věk se prodlouží až o 40 let. To jsou předpovědi nejznámějších dnešních futurologů a vizionářů. Skeptici však upozorňují, že drtivá většina předpovědí budoucnosti je značně nepřesná.
Kosatky umí napodobovat lidskou řeč. Studie prokázala, že říkají několik slov
Když kosatka Wikie křičí slovo „Amy“, je to zvuk jednoznačně nelidský – ale současně je slyšet, že opravdu jde o zvuk, který velmi nápadně připomíná slovo Amy. Nový výzkum popsal, že kosatky, jako je Wikie, se naučily napodobovat lidskou řeč. Vydávají zvuky velmi podobné těm lidským. Její slova si můžete poslechnout zde.
Schopnosti kosatek jsou v tomto ohledu nečekaně vysoké, vědci popsali, že některá kratší slova jsou kosatky schopné zopakovat už při prvním poslechu; jde třeba o slova „hello“ (ahoj), one (jedna), two (dva) nebo „bye bye“ (sbohem). Současně vědci, kteří kosatky a jejich schopnosti studovali, prokázali, že tito mořští savci jsou schopní také napodobovat neznámé zvuky vydávané jinými kosatkami.
Modrý rudý superúplněk zazářil. V Česku měli lidé smůlu
Měsíc nabídl v noci na čtvrtek zajímavou podívanou: šlo totiž o superúplněk, který byl navíc v části světa rudý. A jelikož byl během ledna už druhý, tak se mu zároveň říká i modrý. Česka se ale tentokrát žádná mimořádná podívaná netýkala.
Jednalo se o takzvaný superúplněk, což znamená, že Měsíc byl Zemi blíž než obyčejně. Nejde sice o astronomický termín, ani to příliš Měsíc opticky nezvětšilo, ale pro člověka je psychologicky silnější sledovat superúplněk než obyčejný úplněk.
Rypoši odolávají rakovině a popírají přírodní zákon: Se stářím u nich neroste riziko úmrtí
Společnost Google se nevěnuje jen počítačovým sítím a umělým inteligencím, ale také chce pochopit, jak funguje nesmrtelnost. Už před několika lety koupila špičkový výzkumný ústav Calico Life Science LLC.
Vědci z tohoto pracoviště teď popsali, že našli prvního tvora, který popírá jeden z přírodních zákonů – takzvaný Gompertzův zákon. V práci, která vyšla v odborném časopise eLife, popsali, že nezvykle vypadající hlodavci vedou nevšední život – a nezvyklé jsou i okolnosti, za kterých umírají.