Přistání na Měsíci, cesta na Mars a setkání s asteroidem. Kosmický výzkum v roce 2018 bude velkolepý

Roku 2018 by se mělo odehrát mnoho zásadních vědeckých výzkumů, které mají potenciál posunout lidské poznání o pořádný kus dál. Bude to velmi dobře vidět na kosmickém výzkumu, který by měl být letos opravdu přelomový.

Vesmírné dostihy. Tak by se dal shrnout výhled toho, co se odehraje v kosmickém výzkum během roku 2018. Všechny tyto očekávané události ale samozřejmě nemusí nastat – většina plánů může být odložena kvůli technickým komplikacím.

Indové poletí na Měsíc, NASA na Mars, Japonci na asteroid

Tento rok se ponese ve znamení vesmírných dostihů. Jednou z prvních velkých misí roku bude indická sonda Chandrayaan 2, která by měla odstartovat na raketě GSLV někdy v březnu. Jedná se o pokračování úspěšné expedice z roku 2008. Nejenže se dostane na oběžnou dráhu Měsíce, ale také na něm přistane. Dvacetikilové vozítko by tam mělo provádět chemickou analýzu hornin, data bude na Zemi posílat přes sondu na oběžné dráze Měsíce.

V květnu by měla odstartovat cestu k Marsu planetární sonda InSight. Původně měla odletět už v březnu 2016, kvůli nedostatku jednoho francouzského přístroje však start musel být o dva roky odložen. Tato sonda se nebude po Rudé planetě pohybovat, zůstane na místě a tam bude pomocí citlivého seismometru zaznamenávat, co se děje pod povrchem planety. To znamená, že bude měřit sílu „marsotřesení“ nebo sledovat tepelné toky v kůře planety.

V červenci by měla dorazit japonská sonda Hajabusa 2 ke svému cíli, asteroidu 16217 Ryugu. Pokud vše vyjde podle plánů, tak na něm přistane a odebere z něj pomocí sofistikovaných přístrojů několik vzorků, je na to vybavena například skákajícími roboty MINERVA-II, které budou asteroid také fotit. Tato mise navazuje na misi Hajabusa, která poslala sondu na asteroid Itokawa – a opravdu přinesla na Zemi asi 1500 mikroskopických zrnek z jeho povrchu.

Vizualizace: Hajabusa 2 a asteroid
Zdroj: Wikimedia Commmons
Autor: Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt (DLR)

V srpnu dojde k dalšímu setkání s asteroidem – tentokrát se o něj postará americká mise Osiris-Rex, který se setká s „temným asteroidem“ Bennu. Tato sonda odstartovala na podzim roku 2016, na asteroidu by také měla přistát; vzorky by na něm měla sbírat dlouhých sedm let, k Zemi se vrátí v roce 2023.

 

Video Mise OSIRIS-REx
video

Mise OSIRIS-REx

Mise BepiColombo zase prozkoumá tajemství planety Merkur. Jedná se o spolupráci evropských a japonských kosmických organizací, která vyšle v říjnu k této planetě rovnou dvě sondy – nepřistanou tam, ale v prosinci 2025 se dostanou na jeho oběžnou dráhu. Pomocí jedenácti citlivých přístrojů pak zmapuje povrch Merkuru a bude na ně m pátrat po vodě.

Rok ve znamení Muska?

Hodně se bude mluvit také o Elonu Muskovi a jeho společnosti SpaceX. Letos by měl totiž ukázat v praxi jednu z nejsilnějších raket, které lidstvo postavilo – Falcon Heavy. Už na konci loňského roku představil fotografie tohoto stroje, který vzniká v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě.

Tato raketa je složená ze dvou upravených nosičů Falcon 9, které jsou připevněné k jádru – které je tvořené standardní raketou Falcon 9. Falcon Heavy je navržený tak, aby mohl přistávat a je tedy znovuvyužitelný. Pokud se vše povede, měl by být schopen vynést na oběžnou dráhu 57 tun nákladu. To by mělo stačit nejen k ještě efektivnější dopravě nákladu na oběžnou dráhu, ale později také k tomu, aby lidská posádka mohla opustit oběžnou dráhu Země.

Letos by také společnosti SpaceX a Boeing mohly začít dopravovat astronauty na ISS, zatím byly Spojené státy v tomto ohledu závislé na ruských raketách Sojuz. Měly by proběhnout první testovací lety, podle jejich výsledků se uvidí, co dál.