Týden ve vědě: Od geneticky modifikovaného kuřete po neznámou exoplanetu

Co důležitého se stalo tento týden v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší na konci každého týdne souhrn hlavních událostí.

Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24. 

Červené kuře Rudík je genetický převrat. Objev českých vědců může změnit masný průmysl

Vědci z Ústavu molekulární genetiky přišli na přelomovou metodu, která usnadňuje změny genů u ptáků. Mohlo by to pomoci při kontrole hospodářsky užitkových charakteristik těchto zvířat.

Genetické manipulace ve smyslu přidání cizorodého genu do genetické výbavy nebo naopak odstranění genu jsou dnes u laboratorních zvířat poměrně běžnými metodami. Pomáhají studovat funkce jednotlivých genů nebo zajistit produkci nějaké zajímavé či prakticky potřebné bílkoviny v živém organismu. V případě hospodářských zvířat tyto metody umožňují měnit vlastnosti obrovskou rychlostí, které se klasické šlechtění nemůže vyrovnat.

Hledejte u Českých Budějovic černý kámen, který zbyl po výjimečně jasném bolidu, vyzvali astronomové

V neděli 3. prosince večer se nad jižními Čechami odehrálo pozoruhodné vesmírné divadlo. Přesně v 18 hodin 15 minut a 20 sekund středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 6 kilogramů a začal svítit ve výšce 78 kilometrů nad Veselím nad Lužnicí. Dopadl do oblasti kolem Českých Budějovic.

Meteorit by vypadal jako sametově černě až černohnědě zbarvený kámen, který je na lomu světle šedý. Pokud by někdo takové těleso našel, měl by okamžitě informovat Astronomický ústav Akademie věd.

Vracíme se na Měsíc, oznámil Trump. Zadal NASA, aby vypracovala plán, jak se dostat i na Mars

Americký prezident Donald Trump v pondělí večer vydal nařízení o přípravě nové americké pilotované mise na Měsíc a později i na Mars. Pokyn vesmírné agentuře NASA podepsal Trump na ceremoniálu v Bílém domě. Direktiva má zahájit „inovativní program průzkumu vesmíru“.

„Tentokrát to nebude jen o vztyčení vlajky a o lidské stopě na měsíčním povrchu,“ komentoval Trump budoucí projekty. „Vytvoříme (na Měsíci) základnu pro mise na Mars a jednou možná i dál,“ předpověděl prezident.

Pojmenovali ho Drákulovo děsivé klíště. Sálo krev dinosaurům

Pravěká klíšťata, jimž pravděpodobně chutnala dinosauří krev, se zachovala zatavená v jantaru. Zkoumali je experti z oxfordského muzea ve spolupráci se španělskými kolegy. Narazili také na „prabrouky“, kteří se živili zvířecí tkání.

Paleontologové objevili mrtvá tělíčka klíšťat v barmském jantaru starém přibližně 99 milionů let. Společně s mrtvolkami klíšťat byly ve zkamenělé pryskyřici také zbytky dinosauří tkáně a zřejmě i stopy materiálů z jejich hnízd.

Tyto fascinující pozůstatky minulosti prozkoumali experti z Oxfordského univerzitního muzea ve spolupráci se španělskými experty. V jednom velkém kusu jantaru našli nejen klíšťata, ale také brouky, kteří se živili zvířecí tkání, a také nejméně jedno dinosauří pero.

Evropská náhrada GPS je zase lepší. Flotilu satelitů Galileo na oběžné dráze posílily další čtyři

Evropa má ve vesmíru zase o čtyři satelity více. V úterý je na oběžnou dráhu dopravila nosná raketa Ariane 5. Díky tomu zbývá vynést jen poslední várku družic, aby se projekt Galileo, který by mohl v mnohém nahradit systém GPS, dostal na plný stav a fungoval na 100 procent.

Raketa Ariane 5 odstartovala z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně v úterý v 19:36 našeho času. Nesla na palubě čtyři satelity, které posílí již existující flotilu na oběžné dráze Země, jde o satelity 19–22. Všechny váží 715 kilogramů; první dva byly vypuštěné 3 hodiny a 36 minut po startu, druhé dva ještě o 20 minut později.

NASA objevila osm exoplanet obíhajících jedinou hvězdu. Pomohla umělá inteligence

Astronomové z NASA našli osmou planetu ve hvězdné soustavě Kepler 90, která je vzdálená 2545 světelných let od Země. Osm exoplanet obíhajících kolem jedné hvězdy vědci zatím ještě nikdy neobjevili. Planetu identifikoval Keplerův teleskop za pomoci umělé inteligence od společnosti Google.

Vědci dosud věděli o sedmi planetách, které hvězdu obíhaly. Umělá inteligence jim ovšem pomohla odhalit osmou. Jde o první soustavu, kde hvězdu obíhá stejný počet planet jako v naší sluneční soustavě. „Hvězdná soustava Kepler 90 je jako menší verze naší sluneční soustavy,“ uvedl astronom NASA Andrew Vanderburg.