Jedy v ovzduší či vodě zabíjejí v současnosti víc lidí než války a katastrofy

Každé šesté předčasné úmrtí ve světě v roce 2015, tedy asi devět milionů případů, lze přičíst onemocnění v důsledku znečištění. Náklady spojené s komplikacemi, které život v takovém prostředí přináší, přitom dosahují astronomických 4,6 bilionu dolarů (téměř 100 bilionů korun) ročně, což představuje 6,2 procenta světové ekonomiky.

„Existuje mnoho studií týkajících se znečištění, ale nikdy nevyvolaly takovou pozornost jako například AIDS nebo změna klimatu,“ uvedl epidemiolog a hlavní autor studie Philip Landrigan z newyorské lékařské fakulty Icahn School of Medicine v Mount Sinai. Tato studie poprvé porovnává data o nemocech a úmrtích způsobených rozličnými formami znečištění. Podle odborníků je devět milionů předčasných úmrtí jen částečným odhadem. Až budou vyvinuty nové analytické metody, toto číslo se nepochybně zvýší.

Na Zemi je stále spousta potenciálních zdraví škodlivých látek, neboť dosud byla testována toxicita jen necelé poloviny z 5000 chemikálií, které se do životního prostředí dostaly po roce 1950.

Znečištění je problém sociální

Znečištěním trpí především ti nejchudší. Nejvíce jsou ohroženi lidé v Asii a Africe, přičemž z hlediska jednotlivých zemí je nejhorší situace v Indii, kde lze dopadům životního prostředí přičíst každou čtvrtou předčasnou smrt, neboli 2,5 milionu osob jen za rok 2015. Na druhém místě je Čína s každým pátým předčasným úmrtím – jde o více než 1,8 milionu lidí. Těsně následují Bangladéš, Pákistán, Severní Korea, Jižní Súdán a Haiti.

Přesto, že zmíněný odhad devět milionů je zdrženlivý, i tak je toto číslo 1,5krát vyšší, než počet lidí, které zabilo kouření, a třikrát vyšší v porovnání s AIDS, tuberkulózou a malárií dohromady. Na silnicích umírá šestkrát méně lidí a ve válkách patnáctkrát méně.

Odstraněním znečištění státy vydělávají

Zpráva poukazuje rovněž na ekonomické dopady. Lidé, kteří jsou nemocní nebo zemřou, nemohou přispívat do ekonomiky. Studie cituje data americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), podle níž Spojené státy od roku 1970, kdy Kongres přijal zákon o čistotě ovzduší, získaly 30 dolarů na každý dolar vynaložený na kontrolu ovzduší. Odstranění olova z benzinu přineslo americké ekonomice od roku 1980 v souhrnu dalších šest bilionů dolarů.

Snížení znečištění ovzduší vyhlásila v dubnu za prioritní globální cíl Světová banka, v prosinci se pak uskuteční vůbec první konference OSN na toto téma.

Jak uvedl představitel Světové banky Ernesto Sánchez-Triana, vazba mezi znečištěním a chudobou je zcela zřetelná a kontrola znečištění by pomohla řešit mnoho dalších problémů, od změny klimatu až po podvýživu. „Toto spojení nelze ignorovat,“ zdůraznil Sánchez-Triana.