Vědci sledují obrovskou díru, která se vytvořila v ledu u pobřeží Antarktidy. Zatím nemají tušení, jestli má nějaký vliv na klimatickou změnu, je jejím projevem, anebo s ní vůbec nesouvisí.
Obří díra v antarktickém ledu je větší než Česká republika. Vědci řeší, jak souvisí se změnou klimatu
Ve Weddellově moři v Antarktidě se znovu objevila obří díra v ledu. Měří přes 80 tisíc kilometrů čtverečních – tedy více než celá Česká republika. Vytvořila se už loni a jde o vůbec největší takový jev od sedmdesátých let dvacátého století. Během příštích měsíců se navíc může ještě rozšiřovat. Takzvaná polynie se ale v Antarktidě objevuje opakovaně.
Weddellovo moře:
Co udělá polynie?
Důsledky této obrovské polynie mohou být podle klimatologů teoreticky značné. Bez izolačního efektu ochrany ledového příkrovu totiž polynie umožňuje, aby si atmosféra a oceán mohli vyměňovat teplo a vlhkost, což může mít na klima značný dopad. Teplejší voda v polynii může dále rozpouštět led v jejím okolí, respektive zabraňuje tomu, aby mohl vzniknout nový led.
Polynii studoval profesor Kent Moore z University of Toronto; pokusil se pomocí klimatických modelů předpovědět, jaký bude její dopad. Podmínky antarktické zimy jsou extrémně drsné; protože se polynie nachází uprostřed plovoucího ledu, je prakticky nemožné zkoumat ji zblízka a vědci si musí vystačit jen s měřením ze satelitů a letadel.
Polynie
Už měsíc ji však vědci studují pomocí robotů, kteří jsou schopni potápět se pod ledem. Jeden z nich úspěšně pronikl do polynie, díky tomu získali vědci konečně nějaká data, díky nimž budou moci rozsah i vlastnosti díry v ledu lépe pochopit.
Z dějin polynie
V polovině sedmdesátých let si vědci polynie všimli poprvé – dříve to nešlo, protože dříve neexistovaly družice, které by ji mohly vidět. Vzhledem k tomu, jak krátkou dobu polynie můžeme studovat, toho o nich příliš nevíme. Věda sice chápe princip, jak vznikají, není však vůbec jisté, jestli jich přibývá kvůli globálním změnám klimatu, ani nic jiného.
Kvůli nemožnosti přímo polynie sledovat byli vědci až doposud odkázáni na počítačové modely, nyní mohou výsledky ze simulací porovnat s realitou. Existovalo několik předpovědí, které se pokoušely odhadnout, jak se budou polynie vyvíjet v dalších letech. Například americký model předvídal, že již v dalších letech vůbec tyto trhliny nebudou vznikat, naopak německý model předvídal, že jde o jev, který se bude vracet a bude existovat i nadále. Data z nejnovějšího pozorování zatím nahrávají spíše německé verzi.