Podle řady prognóz svět už brzy čeká velká potravinová krize. Lidstvo přestane být schopné vyrábět dostatek potravin potřebných k tomu, aby nasytily stále větší počet obyvatel Země. Experti OSN zdůrazňují, že je třeba najít nové cesty, jak vyrobit více potravin – ale možná je také jiná cesta. Omezit plýtvání potravinami. Že to není tak těžké, dokazuje případ jedné ženy z Dánska.
Ženou, která dokázala takto Dánsko změnit k lepšímu, je Selina Juulová, která tam emigrovala z Ruska, když jí bylo 13 let. První, čeho si v nové vlasti všimla, bylo obrovské množství vyhozených potravin v místních supermarketech.
Když člověk zažije hlad, změní ho to
„Byla to taková ta šílená ruská žena, která prošla dveřmi s nesmyslným nápadem, že bychom měli přestat mrhat jídlem – od té doby se opravdu posunula,“ uvedla Maria Noelová, která odpovídá za komunikaci v dánském řetězci Dagrofa, pro BBC. „A povedlo se jí změnit mentalitu celého Dánska.“
Juulová přesvědčila společnost Rema 1000, největší nízkonákladový řetězec supermarketů, aby minimalizovala vyhazování odpadu – tím, že se přestala zbavovat zboží hromadně, ale jen po kusech. Společnost dnes uvádí, že dříve v průměrné prodejně vyhazovali 80–100 banánů, v současné době jde jen o jednotlivé kusy – celkem se snížil počet vyhozených banánů asi o 90 procent.
V uplynulých pěti letech se stalo Dánsko evropským lídrem v omezování počtu vyhozených potravin.
Hlad začíná růst
Začátkem století ohrožoval hlad více než 900 milionů lidí, jejich počet ovšem začal v roce 2003 klesat až k předloňským 777 milionům. Loňský obrat byl podle OSN zapříčiněn především zhoršením situace v oblastech konfliktů v Africe a na Blízkém východě.
„Poslední odhady jsou varovným signálem, že cíl dosáhnout světa bez hladu a podvýživy do roku 2030 bude náročný,“ uvádí zpráva podle agentury Bloomberg.
Nárůst počtu lidí ohrožených hladem je podle světové organizace znát například v Jižním Súdánu, v Somálsku, Jemenu či na severovýchodě Nigérie. Vedle válečných konfliktů či útoků místních islamistických skupin přispívá ke zhoršování situace rovněž sucho či povodně, které jsou zčásti spojeny s klimatickým jevem El Niňo.