Asijské ledovce tají rekordní rychlostí. Do konce století jich zmizí nejméně dvě třetiny

Podle nového výzkumu do konce století zmizí asi třetina vody uložená v asijských ledovcích – a to dokonce i v případě, že se podaří splnit cíle Pařížské klimatické dohody. Bude to mít zásadní vliv na zásobování vodou pro desítky milionů lidí na celém kontinentu.

Studie zveřejněná ve čtvrtek v odborném časopise Nature popisuje výzkum nizozemských vědců. Její autoři pracovali s několika scénáři, včetně toho, kdy by teploty stouply globálně nad 1,5 stupně Celsia – což je stále pravděpodobnější varianta vývoje. V takovém případě by zmizely téměř dvě třetiny všech asijských ledovců.

„V oblastech, kde je ledovcová voda důležitým zdrojem říčních toků, způsobí ustupující ledovce problém,“ uvedl hlavní autor práce, geolog Philip Kraaijenbrink. „V těchto oblastech žije mnoho lidí – jde totiž o údolí řek, které pramení ve velehorách. Voda se tu používá k zavlažování, pro elektrárny i jako pitná,“ doplnil vědec.

Vědci srovnávali 110 klimatických simulací. Vyplývá z nich, že asijské horské ledovce mají tendenci ohřívat se více, než je celosvětový průměr. Všechny analyzované ledovce už v současnosti ztrácejí hmotnost, s výjimkou těch v pohoří Kunlun v západní Číně. Geologové byli schopní i popsat regionální rozdíly, které se projeví v různých oblastech. „I pokud se podaří globální teploty stabilizovat na současné úrovni, ledovce budou přicházet o vodu ještě mnoho desetiletí, dokud se nestabilizují,“ vysvětluje setrvačnost celého procesu Kraaijenbrink.

I podle něj je scénář, že se povede teploty udržet pod nárůstem do 1,5 stupně Celsia, velmi optimistický. „Jsme si vědomi, že extrémní scénáře jsou v budoucnosti pravděpodobnější.“ Výzkumný tým sice podle oponentů práce použil poněkud netradiční metody, ale neudělal v něm žádné chyby.

Co požaduje Pařížská klimatická dohoda

Dohoda předpokládá, že by ve druhé polovině století mělo být dosaženo rovnováhy mezi emisí skleníkových plynů a jejich absorpcí přírodou. Text vznikl na základě dvou týdnů intenzivních rozhovorů na konferenci COP21. Podle jejích tvůrců jde o ambiciózní a nejlepší možný kompromis, který odráží pozice vyjednávajících stran. „Uznává prvky klimatické spravedlnosti a zohledňuje různou odpovědnost zemí,“ popsal ji francouzský ministr Fabius, který dohodu označil za dostatečně „diferencovanou, spravedlivou, vyváženou, dynamickou i právně závaznou“.

Udržení míry oteplování co nejblíže k 1,5 stupni Celsia na konci století umožní výrazně snížit rizika spojená s globálním oteplováním. „Snižování emisí skleníkových plynů se stává věcí všech,“ podotkl ministr. Důvěru mezi zeměmi v této oblasti má zajistit vyšší průhlednost při informování a také každých pět let prováděné společné hodnocení dosažených výsledků – první v roce 2023. „Umožní nám to reagovat, pokud se bude naše odpověď ukazovat jako nedostatečná,“ řekl Fabius.