Podle nového výzkumu do konce století zmizí asi třetina vody uložená v asijských ledovcích – a to dokonce i v případě, že se podaří splnit cíle Pařížské klimatické dohody. Bude to mít zásadní vliv na zásobování vodou pro desítky milionů lidí na celém kontinentu.
Studie zveřejněná ve čtvrtek v odborném časopise Nature popisuje výzkum nizozemských vědců. Její autoři pracovali s několika scénáři, včetně toho, kdy by teploty stouply globálně nad 1,5 stupně Celsia – což je stále pravděpodobnější varianta vývoje. V takovém případě by zmizely téměř dvě třetiny všech asijských ledovců.
Vědci srovnávali 110 klimatických simulací. Vyplývá z nich, že asijské horské ledovce mají tendenci ohřívat se více, než je celosvětový průměr. Všechny analyzované ledovce už v současnosti ztrácejí hmotnost, s výjimkou těch v pohoří Kunlun v západní Číně. Geologové byli schopní i popsat regionální rozdíly, které se projeví v různých oblastech. „I pokud se podaří globální teploty stabilizovat na současné úrovni, ledovce budou přicházet o vodu ještě mnoho desetiletí, dokud se nestabilizují,“ vysvětluje setrvačnost celého procesu Kraaijenbrink.

Přizpůsobují se změnám klimatu
I podle něj je scénář, že se povede teploty udržet pod nárůstem do 1,5 stupně Celsia, velmi optimistický. „Jsme si vědomi, že extrémní scénáře jsou v budoucnosti pravděpodobnější.“ Výzkumný tým sice podle oponentů práce použil poněkud netradiční metody, ale neudělal v něm žádné chyby.
Co požaduje Pařížská klimatická dohoda
Dohoda předpokládá, že by ve druhé polovině století mělo být dosaženo rovnováhy mezi emisí skleníkových plynů a jejich absorpcí přírodou. Text vznikl na základě dvou týdnů intenzivních rozhovorů na konferenci COP21. Podle jejích tvůrců jde o ambiciózní a nejlepší možný kompromis, který odráží pozice vyjednávajících stran. „Uznává prvky klimatické spravedlnosti a zohledňuje různou odpovědnost zemí,“ popsal ji francouzský ministr Fabius, který dohodu označil za dostatečně „diferencovanou, spravedlivou, vyváženou, dynamickou i právně závaznou“.
Udržení míry oteplování co nejblíže k 1,5 stupni Celsia na konci století umožní výrazně snížit rizika spojená s globálním oteplováním. „Snižování emisí skleníkových plynů se stává věcí všech,“ podotkl ministr. Důvěru mezi zeměmi v této oblasti má zajistit vyšší průhlednost při informování a také každých pět let prováděné společné hodnocení dosažených výsledků – první v roce 2023. „Umožní nám to reagovat, pokud se bude naše odpověď ukazovat jako nedostatečná,“ řekl Fabius.