Největší český dalekohled slaví padesát let od zahájení svého provozu. Nachází se v Ondřejově u Prahy v areálu observatoře Astronomického ústavu Akademie věd. Takzvaný Perkův dalekohled využívají vědci k pozorování spekter hvězd, nelze z něj tedy získat fotografie nebeských objektů. V následujících letech zřejmě dostane novou technologii přenosu světla do měřicích přístrojů.
Ondřejovský dalekohled funguje už 50 let, zřejmě se dočká modernizace
Největší český dalekohled slaví 50. výročí od zahájení svého provozu (zdroj: ČT24)
V současnosti se světlo přenáší pomocí soustavy zrcadel v tubusu až do přístrojů umístěných v patře pod dalekohledem. Nově by se světlo do přístrojů přenášelo pomocí optických vláken, díky čemuž by se zvýšila efektivita přenosu světla minimálně na dvojnásobek. „Časově máme rozplánovaný tento projekt, pokud ho budeme realizovat, na roky 2018 a 2019,“ řekl Šlechta. Náklady odhaduje na zhruba tři miliony korun.
Dalekohled se začal využívat také v rámci výzkumu eruptivních hvězd a exoplanet. Vědci se snaží odhalit, jaké je složení exoplanetárních systémů ve vesmíru, jak se tyto systémy vyvíjejí a jak exoplanety vypadají, tedy jestli mají atmosféru nebo jestli na nich jsou oceány. Otázkou je také možnost života na těchto planetách.
Perkův dalekohled v Ondřejově
Podle vědců má dalekohled význam i do budoucna. Využívat ho lze například k systematickému monitorování hvězd. Podle vědeckého pracovníka astronomického ústavu Petra Kabátha bude dalekohled využíván také v rámci spolupráce s observatoří v německém Tautenburgu, od příštího roku také v rámci programu potvrzování kandidátů kosmického dalekohledu Tess, který má nahradit sondu Kepler. Ta hledá ve vesmíru vzdálené exoplanety podobné Zemi od roku 2009.
Dalekohled měří spektra hvězd, nelze jím proto nebeské objekty spatřit. Ze spekter však lze zjistit složení hvězd a odhadnout jejich pohyb. Jeho primárním zaměřením byla spektra takzvaných horkých hvězd, tedy hvězd spektrální třídy B o povrchové teplotě obvykle 10 tisíc až 30 tisíc Kelvinů (9727 až 29 727 stupňů Celsia). Velká část pozorovaných objektů se pozoruje dlouhodobě.
Poslední modernizací prošel dalekohled v roce 2007, od této doby ho lze ovládat přes internet z celého světa. Dalekohled tak nevyužívají jen vědci v Ondřejově, ale také jejich zahraniční kolegové. V provozu je každou jasnou noc, ročně jde o zhruba 100 až 120 nocí. Objektiv dalekohledu soustředí stotisíckrát více světla než lidské oko. Za ideálních podmínek by jím bylo možné rozeznat na Měsíci předmět o velikosti sto metrů nebo zachytit plamen svíčky na vzdálenost 20 tisíc kilometrů.
- Dalekohled vyrobila německá firma Zeiss Jena, v Ondřejově byl uveden do provozu 23. srpna 1967.
- Jde o největší dalekohled v Česku – má průměr zrcadlového objektivu dva metry, ohniskovou vzdálenost 63,5 metru, hmotnost tubusu se zrcadlem činí 33 tun, hmotnost všech otáčejících se částí včetně protizávaží pak 84 tun.
- Dalekohled je umístěn v kopuli, jejíž průměr činí 21 metrů. Otočná kopule váží 195 tun a disponuje otevíratelnou, pět metrů širokou štěrbinou určenou k výhledu na oblohu.
- Jméno dostal dalekohled v roce 2012 po významném astronomovi Luboši Perkovi, který se zasloužil o jeho výstavbu i rozvoj stelární astronomie v tehdejším Československu. Perek byl dříve například vedoucím sekretariátu OSN pro využití kosmického prostoru a také ředitelem Astronomického ústavu AV ČR.