Vojenské expedice Alexandra Makedonského změnily život spousty obyvatel starověkého světa. Čeští vědci zkoumají, jak.
Čeští archeologové se vydali po stopách Alexandra Makedonského v Uzbekistánu
Čeští archeologové zkoumali letos v dubnu a květnu oblast jižního Uzbekistánu. Expedice expertů z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se zaměřila na povrchový průzkum horských a podhorských oblastí Bajsúnského masivu v severozápadní části oblasti Surchandarja.
Práce českých archeologů v Uzbekistánu (zdroj: ČT24)
Archeologové se snažili najít zde důkazy o přítomnosti makedonsko-řeckých vojsk, která v této oblasti pod vedením Alexandra Makedonského operovala v letech 329–327 před Kristem. Vědce nejvíc zajímalo, jaké byly důsledky tohoto vojenského vpádu; zejména to, jak na to reagovalo místní obyvatelstvo – kam před útočníky prchalo.
Průzkum na hřebenech Sar-i Mask a Susistag i v horách Alamli přinesl množství nových objevů: například několik sídlišť, včetně rozsáhlého pozdně antického hradiště ve výšce 1800 metrů nad mořem. V něm našli archeologové stopy povrchové těžby a zpracování kovů a desítek pohřebních mohyl (neboli kurganů) různých typů. „Objevili jsme také několik menších stanic na předpokládaných starých horských stezkách a v průsmycích, jejichž obchodní využití dokládají bohaté mincovní nálezy. Nově jsme zdokumentovali nevelké výšinné sídliště z přelomu 4. a 3. století před Kristem, tedy z počátku helénismu,“ uvádí vědci.
GALERIE
Nálezy českých archeologů v Uzbekistánu
Když se vědci pokoušeli popsat, jaká oblast nejlépe odpovídá událostem a místům popisovaným Alexandrovými historiky (včetně nasazení vojáků-horolezců), zjistili, že je to masiv Sar-i Mask. Právě tomuto místu budou čeští archeologové věnovat svou pozornost i v budoucnosti.