Cvičení nejen zlepšuje celkový fyzický stav člověka, ale také způsobuje, že mu „zeštíhlují kosti“ – tedy v nich ubývá tuku. Potvrdil to výzkum na pokusných zvířatech.
I kosti mohou být obézní, popsal nový výzkum. Běhání to umí napravit
Ano, uvnitř kostí je tuk – konkrétně ho obsahuje kostní dřeň. Při experimentu na myších vědci prokázali, že častý pohyb vede k úbytku objemu tohoto tuku jak u obézních, tak i u normálních myší. Avšak jen u obézních myší se měnila nejen velikost buněk, ale také jejich množství.
Vědci v Brně zkoumají vazbu obezity a metabolismu (zdroj: ČT24)
„Cvičení posiluje kosti,“ uvedla hlavní autorka studie Dr. Maya Stynerová, „to se obecně ví. Ale zdá se, že na obézní myši má obzvlášť silný vliv.“ Expertka na endokrinologii a metabolismus z
University of North Carolina to má nyní potvrzené z rozsáhlého výzkumu. Výsledky výzkumu na myších samozřejmě nejsou automaticky přenositelné na člověka, upozorňují vědci. Přesto jsou značně poučné – stejný typ buněk zodpovědný za vznik tuku u myší má tuto roli také u lidí.
Tuky v kostech mají smysl
Až doposud pracovali vědci s tím, že tuk v kostní dřeni se od jiných druhů tuku v lidském těle zásadně liší a má i jinou roli – neslouží tedy jako zdroj energie a nespotřebovává se při zvýšeném energetickém výdeji. Nová studie však ukazuje, že by to nemusela být pravda.
Vědci pro tento výzkum rozdělili 25 myší na dvě skupiny – jednu tvořily zdravé myši na normální stravě, druhou obézní myši se stravou nadměrně bohatou na tuky. Po čtyřech měsících této potravy nechali výzkumníci polovinu myší z každé skupiny běhat v kole. Myši to musely dělat po dobu šesti týdnů; poté jim vědci měřili objem a počet tukových buněk v kostní dřeni.
Ukázalo se, že kosti „běžců“ jsou o 20 procent hustější než kosti myší, které neběhaly. U těch, které často běhaly, se výrazně zmenšil objem tukových buněk v kostech, ale jen u těch původně obézních, které pak začaly běhat, se nezmenšil i počet tukových buněk. Ztratily jich oproti tlustým myším, které se nehýbaly, asi 50 procent.
Výsledky značně nejisté
Autoři studie přiznali, že se pohybují na značně nejisté půdě. Počet hlodavců, na nichž tento experiment proběhl, byl relativně malý, ale především si vědci zatím nejsou vůbec jistí, jak tento mechanismus „zeštíhlování“ tukových buněk v kostech funguje.
Stynerová upozorňuje, že by se lidé zatím neměli pokoušet aplikovat tyto výsledky na člověka – bude potřeba dalšího mnohem většího výzkumu, který by měl odhalit, jak tento systém tuku v kostech funguje. Lidské kosti se navíc od těch myších značně liší, bude tedy nutné, aby se další kolo experimentů odehrálo na lidských dobrovolnících.