Člověk poprvé změnil geologický vývoj Země před 11 000 lety

Stále častěji se v posledních letech mluví o antropocénu, tedy období, kdy je člověk zásadním měnitelem planety. Poslední vědecké studie ukazují, že lidstvo to dělá delší dobu, než se dříve myslelo.

První změnu geologických procesů způsobil člověk v době před 11 500 lety v oblasti Mrtvého moře. Šlo o rozsáhlou erozi, která odporuje všemu, co je schopná způsobit příroda. Popsali to experti z univerzity v Tel Avivu, kteří odebírali staré vzorky sedimentů v Mrtvém moři. Nálezy, které objevili, vůbec neodpovídají tomu, jak v té době měly probíhat klimatické a tektonické přírodní procesy v oblasti.

„Lidský dopad na přirozené životní prostředí v současné době ohrožuje celou planetu,“ uvedl profesor Shmuel Marco, který vědecký tým vedl. „Je proto zásadní chápat, jak tyto fundamentální procesy fungují. Náš výzkum přináší kvantitativní důkazy o tom, jak starý a významný je lidský dopad na pozemské ekosystémy.“ Výsledky práce vyšly v odborném časopise Global and Planetary Change.

Vzorky za čtvrt milionu roků

Vědci využili toho, že v jedné části Mrtvého moře probíhá projekt Dead Sea Deep Drilling, jenž vrtá 500 metrů hluboko do nitra oblasti Mrtvého moře. Díky tomu mají nyní geologové přístup ke vzorkům starým až 220 000 let. Nejzajímavější vzorky ale pocházejí z doby neolitické revoluce, tedy přechodu lidí od lovu a sběru k pěstování rostlin a chovu zvířat. Tento přechod se odehrál na velké části naší planety ve stejné době, jeho důsledkem byl exponenciální nárůst počtu lidí na Zemi.

„Přirozená vegetace se v té době začala měnit rostlinami a zvířaty, které prošly domestikací. Likvidace lesů a dalších ekosystémů způsobila rozsáhlou erozi,“ uvedl profesor Marco. Mrtvé moře slouží pro takový výzkum jako fantastická obří laboratoř, kde jednak došlo k velkému množství geologických procesů a současně se zde odpradávna vyskytovali lidé. Výsledky práce jsou jasné, v usazeninách se přechod na zemědělství odrazil velmi intenzivně – ukazuje to také, že boj s erozí je pro naši civilizaci problémem, s nímž zápasí od svého vzniku.

„Sezonní povodně začaly v té době přinášet třikrát více pískových a prachových částic než v době předtím,“ popisují vědci. Ve výzkumu budou pokračovat ve stejné lokalitě, momentálně přesunuli svou pozornost ke geologickým zlomům v této oblasti; ty mohou o geologických změnách způsobených přírodou i lidmi prozradit ještě více.