Vědci ve Spojených státech amerických vyrobili zásadní zbraň proti bakteriím, jež jsou odolné vůči antibiotikům.
Lékaři přepracovali staré antibiotikum – teď funguje i proti rezistentním bakteriím
Vancomycin je antibiotikum, které se používá již přes 60 let, patří mezi takzvané „látky poslední záchrany“. Využívá se proti enterokokům, jež se vyskytují v nemocnicích a mohou způsobit infekce krve, když už žádné další léky nezabírají. Bakterie si však vyvinuly proti běžným antibiotikům odolnost a v posledních letech se začaly objevovat dokonce i bakterie, které odolávají vancomycinu.
Vědecký tým ze Scripps Research Institute v kalifornském San Diegu dokázal vancomycin upravit tak, aby byl v boji proti bakteriím mnohem účinnější – vědci jeho účinky popisují jako „magické“. Léčivo sice v laboratorním prostředí funguje dokonale, než se dostane do klinické praxe, bude to ještě trvat několik let, než proběhnou všechny testy a upravená látka se začne masově vyrábět.
Horizont ČT24: Rezistenci na antibiotika má vyřešit vývoj nových léků (zdroj: ČT24)
Podle výsledků studie v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences je upravené léčivo tisícinásobně účinnější než dříve, což znamená, že ho lékaři budou moci podávat mnohem menší dávky.
Pro „superbakterie“ také bude mnohem složitější vybudovat si proti této látce jakoukoliv formu odolnosti. „Výrazně to prodlouží trvanlivost antibiotik,“ uvedl Dale Boger, který výzkum vedl.
Bitva na třech frontách se nedá vyhrát
Nová úprava spočívá v tom, že vancomycin nyní útočí na bakterii třemi na sobě nezávislými mechanismy. I když si bakterie vytvoří protizbraň na jeden z nich, další dva ji spolehlivě zničí. Samotná modifikace je poměrně drobná, není náročná na výrobu. „Je to, jako bychom měli úplně nové antibiotikum,“ dodal Boger.
Přestože je upravený vancomycin velmi zajímavou a účinnou látkou, není efektivní vůči všem druhům bakterií odolným vůči antibiotikům. Nejde tedy o vyřešení problému antibiotická rezistence, jedná se ale o první důležitý krok, který by k tomuto cíli mohl vést.
Odolnost nejrůznějších bakterií proti antibiotikům dosáhla podle Světové zdravotnické organizace kritické hranice. Předpovídá, že lidstvo může v budoucnu čelit šíření nevyléčitelných infekcí.
Problém bez řešení
Jen vloni kvůli ní zemřelo asi 700 tisíc lidí. Roku 2050 by už tyto bakterie mohly připravit o život více lidí než rakovina – podle posledních odhadů asi deset milionů osob. OSN to označila před týdnem ústy svého generálního tajemníka Pan Ki-muna za fundamentální problém.
Odolnost vzniká dvěma mechanismy, jednak je to nadužívání nebo časté používání antibiotik a může to být také přenos těch rezistentních mikroorganismů mezi pacienty.