V české vědě by měl růst význam institucionálního financování, prostředky na něj by se měly zvyšovat každoročně o pět procent. Vyplývá to ze společného prohlášení o stabilizaci systému vědy a výzkumu, které dnes v Praze podepsali vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová a předseda České konference rektorů Tomáš Zima. Změna financování by podle nich měla dát české vědě dlouhodobou stabilitu.
Česká věda by měla víc podporovat instituce, shodli se experti i politici
„Je tam závazek, že bychom chtěli zvyšovat institucionální podporu o pět procent (každý rok),“ řekl Bělobrádek novinářům. „Je to jedna z důležitých podmínek pro to, aby se nám dařilo získávat zahraniční odborníky. Protože to často není jen otázka peněz, ale i otázka stability, aby věděli, co tady bude za tři, za pět let, že má smysl se sem přestěhovat i s celou rodinou,“ doplnil.
Události, komentáře: Jak si vede česká věda (zdroj: ČT24)
Podle Valachové vnese memorandum větší předvídatelnost do financování vědy. „Všude zní, chceme vědět, jaká je naše budoucnost, abychom mohli mít čas a klid na vědeckou práci,“ řekla.
Peníze institucím, nikoliv projektům
Zima prohlásil, že institucionální financování vědy a výzkumu bylo v minulosti potlačováno na úkor projektového financování. „Mezinárodní doporučení, která česká vláda obdržela, poukazují na tento nedostatek. Přední instituce v Německu, které mohou být pro nás vzorem, mají poměr institucionálního financování kolem 70 procent, u nás se pohybuje pod 50 procenty. To nedává špičkovým týmům jistotu jejich rozvoje,“ řekl. Podepsaný dokument by podle něj měl situaci změnit.
Memorandum o budoucnosti české vědy (zdroj: ČT24)
Společné prohlášení uvítala i Zažímalová. „Věda se nedá dělat ze dne na den a z roku na rok. Věda potřebuje nějakou dlouhodobou perspektivu, aby mohla být dostatečně kvalitní,“ řekla. Upozornila také na to, že zajištění dlouhodobého financování pomáhá vědeckým institucím při jednáních o spolupráci se soukromou sférou.
Spolupráce státu a soukromníků vítána
Tuto spolupráci chce podporovat i Bělobrádek. „Chceme dát větší důraz na propojení pracovišť Akademie věd a vysokých škol a také chceme, aby se daleko víc podporovala spolupráce mezi privátním sektorem a výzkumnými institucemi,“ řekl vicepremiér. „Chceme také podporovat mladé, talentované vědce a obecně pomáhat většímu zapojování našich výzkumníků do mezinárodních programů,“ uvedl.
Vláda minulý týden schválila, že na vědu a výzkum půjde v příštím roce 36,2 miliardy korun, což je zhruba o 3,5 miliardy víc než letos.