Archeologové z Univerzity Palackého a Archeologického centra Olomouc našli na okraji Uničova neolitickou studnu. Jedinečný nález z mladší doby kamenné, kdy lidé používali především povrchovou vodu, nabízí obrovské množství nových dat o počátku kulturní krajiny na Moravě.
Olomoučtí archeologové zkoumají studnu starou 7000 let
„I když se společně s kolegy věnuji archeologii Uničova a jeho okolí už delší dobu, nález studny je pro mě nejcennější,“ řekla Pavlína Kalábková, vedoucí archeologické sekce katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Už proto, že v neolitu podle ní lidé studny běžně nestavěli. Využívali především povrchovou vodu z řek, které tekly kolem tehdejších sídlišť.
Na Moravě byly zatím objeveny pouze čtyři studny. Nejstarší našli archeologové v 70. letech minulého století v Mohelnici. Nově nalezená studna na okraji Uničova byla po celou dobu fungování sídliště hojně využívána. Archeologové ji jako první i díky tříletému projektu Grantové Agentury ČR detailně prozkoumají.
Ponor do hlubin historie
„Studna je jakousi konzervou přírodního prostředí minulosti, otevírá nám cestu podívat se na problematiku dané doby zblízka. Její původní zásyp dnes totiž nabízí obrovské množství informací,“ doplnila archeoložka z UP. Díky terénnímu výzkumu už nyní ví, že se studna nacházela vedle deseti velkých obytných domů, odpadních jam i několika hospodářských budov typu zásobnic na obilí a pecí, v nichž lidé sušili obilí. Archeologové v dané lokalitě našli také velké množství zlomků keramických nádob, celých kamenných nástrojů, zvířecích kostí a mazanic.
Studna nalezená v Uničově
„Obsah studny nám ale ukáže mnohem víc. Díky vlhku a jílu se v ní totiž zakonzervovalo velké množství environmentálního materiálu, který nyní postupujeme k archeobotanickým, archeozoologickým i dendrologickým analýzám. V zásypu se našly například mechy, které svědčí o původním pralesu, jenž byl v okolí Uničova těsně po době ledové, a také zuhelnatělé obilí, které připomíná, že se na Uničovsku už v neolitu pěstovala pšenice jednozrnka a dvouzrnka. V bahně byl uchován organický materiál, vodní korýši, kosti ryb, probleskovaly tam dokonce krovky brouků, ty od zlatohlávků i dnes svítily,“ vysvětlila Pavlína Kalábková.
Starověký život na dně studny
Velkou radost má i z nálezu různých druhů hmyzu, například neolitických mravenců, což je podle ní tak křehký materiál, že se s ním archeologové běžně ve výzkumu nesetkávají. „Víme také, že lidé měli pole zaplevelená. Kolem sídliště byla hnojiště, protože jsme našli rostliny, které jsou s tímto prostředím spojené. V blízkosti se nacházel i mokřad, neboť jsme našli mokřadní rostliny. Okolní lesy byly smíšené, především dubohabřiny. Tehdy stejně jako dnes tekl v těchto místech potok a v blízkosti protékala řeka Oskava. To všechno jsme už z nálezů identifikovali,“ doplnila archeoložka z Univerzity Palackého. Směřování archeologů má však jasný cíl – dozvědět se o počátku kulturní krajiny na Moravě mnohem víc.
„Studnu jsme kopali pět dní na přelomu listopadu a prosince 2015. Potom přišel na řadu laboratorní výzkum. V současné době se všechen materiál v laboratořích plaví. Získáváme další a další nálezy z výplně. Velký kus práce nás ale teprve čeká. Samozřejmě, že přemýšlíme i nad tím, proč lidé studnu postavili, když používali vesměs povrchovou vodu. Osobně si myslím, že to byla spíš jejich pojistka, že budou mít vodu za každých okolností, než že by sloužila k rituálním účelům, jak se domnívají někteří kolegové. Teď nás bude zajímat hlavně environmentální analýza, která pomůže rekonstruovat přírodní prostředí, a archeologická analýza, která přinese informace o životě lidí na sídlišti. Naším cílem je především rekonstrukce toho, jak vypadala příroda v mladší době kamenné. V době, kdy na Uničovsko přišli první lidé zemědělci, kteří na rozdíl od lovecko-sběračského života začali žít život usedlý a přírodu začali měnit ku prospěchu svých potřeb,“ dodala Kalábková.