Prezident Miloš Zeman v úterý na Pražském hradě jmenoval Evu Zažímalovou předsedkyní Akademie věd České republiky. Dvaašedesátiletá bioložka nahradila Jiřího Drahoše, kterému končí mandát příští týden.
Drahoše vystřídala v čele Akademie věd bioložka Zažímalová. V úterý ji jmenoval prezident
Prezident jmenoval Evu Zažímalovou novou šéfkou Akademie věd (zdroj: ČT24)
Eva Zažímalová se stala teprve druhou ženou v čele největší vědecké instituce v zemi. V letech 2001 až 2005 tuto funkci zastávala Helena Illnerová.
- Akademie věd České republiky byla ustanovena v roce 1992 rozhodnutím České národní rady jako nástupnická organizace Československé akademie věd (ČSAV). V současnosti představuje hlavní veřejnoprávní instituci zabývající se základním výzkumem v Česku. AV ČR je financována především ze státního rozpočtu; v současnosti v ní pracuje asi 6400 zaměstnanců, z nichž více než polovina má univerzitní vzdělání, resp. doktorský titul.
Delegáti akademického sněmu schválili nominaci Zažímalové loni v prosinci. Byla jedinou kandidátkou, získala 93 procent hlasů. Chce mimo jiné zlepšit financování akademie, podpořit špičkový výzkum a vyřešit vnitřní zadlužení akademických pracovišť kvůli stagnujícímu rozpočtu. Její jmenování v polovině ledna vzala na vědomí vláda.
Zažímalová: Bylo by ideální dostávat víc peněz z institucionálního financování (zdroj: ČT24)
Jednou z jejích hlavních priorit ve funkci by měla být podpora mladých vědců. V rozhovoru pro Lidové noviny uvedla: „Už dnes máme v Akademii několik programů na podporu mladých vědců – a to ve všech fázích jejich vývoje, od nejmladších až po ty zkušenější –, aby si mohli založit i vlastní výzkumnou skupinu. Nedávno přibyl program mezinárodní spolupráce mladých. To vše je důležité, ale potřebovali bychom tomu věnovat ještě více peněz. Nechci proto vymýšlet něco absolutně nového, ale spíše se budu snažit o prohloubení a finanční posílení těchto programů – ovšem stále s exkluzivitou, neboť z deseti mladých vyrostou dva, tři dobří a jeden špičkový.“
Zažímalová patří k nejuznávanějším českým vědkyním. Věnuje se molekulárním mechanismům účinku rostlinných hormonů. Její výzkum zaměřený na auxiny (rostlinné hormony) může mít využití například v zemědělství.
Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky AV ČR (dříve Československé akademii věd), v letech 2003 až 2007 byla zástupkyní ředitele a do roku 2012 ústav vedla. O rok později se stala členkou Akademické rady a na starosti má i hodnocení výzkumných organizací.
- 1. leden 1993 – 25. únor 1993 – Jiří Velemínský (předseda Výboru pro řízení pracovišť Československé akademie věd, než byla provedena řádná volba vedení)
25. únor 1993 – 27. březen 1997 – Rudolf Zahradník
27. březen 1997 – 27. březen 2001 – Rudolf Zahradník
27. březen 2001 – 24. březen 2005 – Helena Illnerová
24. březen 2005 – 24. březen 2009 – Václav Pačes
24. březen 2009 – 24. březen 2017 – Jiří Drahoš
Její zvolení neporušilo dlouhou tradici. S nadsázkou se totiž mluví o tom, že předsedou je vždy chemik, jelikož čtyři poslední pocházeli z přírodovědných oborů a k chemii měli všichni blízko. „Nevím, jestli chemie je kvalifikace, jde spíše o náhodu,“ komentoval to předchozí předseda AV ČR Drahoš, který vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Programové prohlášení Evy Zažímalové najdete zde.
Obavy má člověk z něčeho, co nezná, a jelikož jsem byla několik let ředitelkou jednoho ústavu Akademie věd a čtyři roky v akademické radě, tak už to není úplný krok do neznáma. Nové bude jednání s politickou reprezentací; strach nemám, ale mírné obavy si připouštím.
Kdo je Eva Zažímalová
Datum a místo narození: 18. února 1955, Praha
Vzdělání: Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1979), získala vědeckou hodnost CSc. v oboru biologie (1983); v roce 2004 byla jmenována docentkou a v roce 2013 profesorkou pro obor anatomie a fyziologie rostlin.
Profesní kariéra: Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky AV ČR (dříve Československá akademie věd), mezi roky 2003 a 2007 byla zástupkyní ředitele ústavu, v letech 2007 až 2012 pak ředitelkou; od roku 2004 vede v ústavu laboratoř hormonálních regulací u rostlin, od roku 2012 pracuje na částečný úvazek také v Biologickém centru AV ČR; od roku 2013 je členkou Akademické rady Akademie věd ČR.
Vědecká činnost: Jejím hlavním oborem je biochemie, molekulární biologie, cytologie a fyziologie rostlin se zaměřením na mechanismus působení a transport fytohormonů auxinového a cytokininového typu v rostlinných buňkách; je autorkou pěti desítek publikací, její práce byly citovány více než 1400krát.
- AV ČR ideově navazuje na činnost těchto institucí:
• Královská česká společnost nauk (1784–1952)
• Česká akademie věd a umění (1890–1952)
• Československá akademie věd (ČSAV) (1953–1992)
Rodina: S manželem Petrem vychovali dvě děti.
- Je to významná skupina rostlinných hormonů, které i v malých koncentracích ovlivňují růst rostlinných buněk. Nejznámějším auxinem je kyselina indol-3-octová.
Ostatní: Patří k nejuznávanějším českým vědkyním, její výzkum zaměřený na auxiny může mít využití například v zemědělství. „Mnoho herbicidů funguje na bázi auxinů, způsobují například opad listů a ničí mnohé plevele. Nedávno můj kolega získal grant od Technologické agentury na další auxinové herbicidy, má zažádáno o dva patenty, jeho výzkum by tedy také mohl vést k tolik žádaným výsledkům užitečným pro praxi,“ uvedla nedávno v rozhovoru pro Lidové noviny.