Domácí kočky jsou plné toxických chemikálií. Může za to obyčejný prach

V únorovém čísle odborného časopisu Enviromental Science and Technology vyšla práce švédských chemiků, která popisuje příčinu řady zdravotních problémů u domácích koček. Autoři studie popsali, že vysoká hladina škodlivin, která byla naměřena, zřejmě pochází z obyčejného prachu, který se najde v každé normální domácnosti.

Podle studie by kočky mohly sloužit jako velmi přesný bioindikátor řady škodlivých látek – všechny se totiž projevují v jejich vnitřních orgánech. Vědci varují, že to znamená jedno: stejným látkám v podobných koncentracích mohou být vystavení i lidé, zejména malé děti.

Chemikálie se do zvířecích těl uvolňují především z nábytku a také elektronických přístrojů. Z nich se dostávají do prachových částic a pak vnikají do dýchacích nebo zažívacích cest zvířat i lidí.

Pro tuto práci odebrali vědci ze Stockholmské univerzity krev kočkám žijícím primárně v lidských sídlech a pak tyto vzorky porovnávali se vzorky prachu z několika pokojů.

Jádro tohoto výzkumu spočívalo v hledání problémů, jež způsobují tzv. bromované zpomalovače hoření. Již několik předchozích prací totiž popsalo, že u koček s hyperfunkcí štítné žlázy se právě tyto látky objevují ve významně vyšších koncentracích.

Co jsou bromované zpomalovače hoření?

Bromované zpomalovače hoření jsou látky běžně používané a přidávané do různých materiálů pro jejich unikátní vlastnosti. Mají schopnost zabraňovat nebo zpomalovat hoření, a tím chránit majetek a předcházet požárům.

S bromovanými zpomalovači hoření běžně přicházíme do styku každý den ve svém okolí, doma, ve škole, na pracovišti nebo ve stravě. Podle dosavadních studií se nejvíce uvolňují z televizních přijímačů.

Vědci se v převážné většině shodují, že dlouhodobá (celoživotní) expozice těmto látkám, díky jejich bioakumulaci a dlouhému poločasu rozpadu, může mít na populaci nepříznivé účinky. Používání řady bromovaných zpomalovačů hoření bylo proto zakázáno.

„Díky vzorkům máme možnost nahlédnut do prostředí, ve kterém kočky žijí. Zkoumané kočky trávily většinu času v uzavřených prostorách. Kvalita vzduchu a prachu v domácnosti má na jejich zdraví určitě větší vliv než vnější prostředí,“ tvrdí Jana Weissová z katedry environmentálních věd a analytické chemie univerzity ve Stockholmu.

Tyto výsledky mají podle vědeckého týmu dopad také na malé děti: děti, stejně jako kočky, berou v batolecím věku do úst cokoliv, co naleznou na zemi a mohou se tedy snadněji než dospělí dostat do kontaktu s kontaminovaným prachem. Mají proto podobnou expozici chemikáliím v prachu jako kočky.

Zpomalte šíření zpomalovačů

Na problém s bromovanými zpomalovači hoření upozornili nedávno i čeští vědci. Zdravotní riziko podle studie expertů Karlovy univerzity představuje zejména prach, na který se bromované zpomalovače hoření dobře vážou.

Není proto dobré dlouho pobývat v uzavřených (a zejména nevětraných) prostorách, kde se takové prachové částice obvykle v hojném množství nacházejí. Při vdechování tohoto prachu se bromované zpomalovače hoření postupně hromadí v tkáních, což může později vést až ke zdravotním komplikacím, jako je narušení hormonálního systému. Látky, které mají schopnost napodobit funkci hormonů a působit v tomto směru potíže, se označují jako tzv. endokrinní disruptory.

Některé zpomalovače hoření se už v současné době používat nesmějí vzhledem k jejich negativnímu vlivu na životní prostředí a zdraví člověka. Začaly se však vyrábět jiné směsi. U nich sice nebyly škodlivé účinky dosud prokázány, ale není vyloučeno, že časem může vyjít najevo opak. Například potenciální vliv nově vyráběných bromovaných zpomalovačů hoření na hormonální činnost není zatím téměř vůbec prostudován, a proto je každý výzkum na toto téma velice přínosný.

Nedávno publikované výsledky vědců z PřF UK odhalují látku zvanou 2,4,6-tribromofenol jako nový endokrinní disruptor. Ačkoliv bude potřeba provést ještě další testy, je už nyní jasné, že schopnost narušovat hormonální rovnováhu má.

Jedná se o poměrně nový antropogenní kontaminant, jenž se vyskytuje na různých místech v životním prostředí (např. v říční a mořské vodě). Vzhledem k charakteru této látky by se tak mělo začít s intenzivnějším sledováním jejího pohybu a není vyloučeno, že se třeba i 2,4,6-tribromofenol časem dostane na seznam zakázaných látek.