Jihoafrické ministerstvo životního prostředí zveřejnilo 27. února záměr změnit způsob, jak se obchoduje s rohy nosorožců. Reálně by jeho prosazení znamenalo, že se s rohy opět začne legálně obchodovat.
Jižní Afrika zvažuje legalizaci obchodu s rohy nosorožců. Proč by to byla tragédie?
Ministryně pro životní prostředí JAR Bomo Edna Molewa by chtěla, aby se pravidla pro obchodování s rohovinou změnila. Mělo by jít o systém povolenek a kontrol, ale podle jeho kritiků by ve skutečnosti otevřel cestu pro legitimizaci obchodování s rohy a také jejich vývoz do zahraničí. V důsledku by to znamenalo, že se trh s rohovinou mnohem více otevře.
Nárůst pytláctví skoro vyhubil světovou populaci nosorožců (zdroj: ČT24)
„Jsem přesvědčen, že by to mohlo urychlit úplné vyhubení nosorožců,“ uvedl na svém facebookovém účtu ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek. Záměr se podle něj týká jak bílých, tak černých nosorožců a nejde jen o lovecké trofeje, nýbrž také o zpeněžení zásob odřezaných rohů a jejich částí. V čem vidí Miroslav Bobek největší problém? „Návrh se tváří, jak bude skvěle ošetřen systémem povolení a kontrol, ale má několik háčků.“
- Nechává rozhodovací pravomoc na provinciálních úřadech, s nimiž jsou vzhledem k rozšířené korupci velmi špatné zkušenosti.
- Obchází pravidla úmluvy CITES (předměty osobní potřeby nejsou to, co popisuje). Legalizace obchodu se má týkat i prášku z rohů a odřezků, chtějí povolit aukce rohů.
- Přímo se mluví o cizích státních příslušnících cestujících do JAR za účelem nákupu rohů. Chtějí stanovit limit dva rohy na osobu, ale neříkají, jak často je může člověk vyvážet, takže by mohlo nastat i to, že kurýři si budou každý týden jezdit pro nové rohy.
- Přenáší zodpovědnost na státy importu, které se mají zaručit, že jejich legislativa je taková, aby nedovolila zneužívání.
- Jde zcela proti snahám obchod s rohy tlumit a potlačovat poptávku. Nikdo pak už nedokáže rozlišit legální a nelegální rohy; půjde o dokonalé krytí pro nezákonný obchod.
Transport nosorožce vrtulníkem
Jihoafrická republika se ke změně rozhodla zřejmě poté, co se v roce 2016 snížil počet upytlačených nosorožců. Pytláci tam totiž v loňském roce zabili „jen“ 1054 nosorožců, tedy o 10,3 procenta méně než v roce 2015. Úřady pokles přičítají zvýšeným bezpečnostním opatřením, která mají za úkol pytláky odradit.
V JAR žije více než 80 procent všech nosorožců na světě. Asi 18 tisíc z nich jsou nosorožci tuponosí a 2000 nosorožci černí. Organizace na ochranu přírody TRAFFIC tvrdí, že situace se sice zlepšila, ale počet zabitých nosorožců zůstává „nepřijatelně vysoký“.
Američan zastřelil vzácného nosorožce (zdroj: ČT24)
Na rozdíl od poklesu v Jihoafrické republice okolní země jako je Namibie či Zimbabwe zaznamenaly prudký nárůst počtu upytlačených nosorožců.
Kdo chce rohy?
- Úřady v Zimbabwe plánují odstranit rohy všem stům nosorožcům žijícím v místních národních parcích. Chtějí tak odradit pytláky, kteří v této africké zemi kvůli rohům loni zabili 50 ohrožených zvířat.
O rohy nosorožců mají zájem především země ve východní Asii, kde z nich podobně jako ze sloních klů vyrábějí většinou šperky, figurky a maličkosti pro turisty. Používají se také v tradiční medicíně. Vietnamské přírodní léčitelství považuje prášek z rohu nosorožce za prostředek k léčení rakoviny. Takový účinek však prozatím nebyl prokázán. Rohy jsou také hojně využívány na Blízkém východě jako ozdobné rukojeti pro dýky. Roh nosorožců je zrohovatělým výrostkem z pokožky, podobně jako nehty nebo kopyta obsahuje převážně keratin.
Na území Číny se pravěký obří nosorožec – Elasmotherium – pohyboval už před více než třemi miliony let, v dobách vznikajících dynastií paksi-niou, jak moderní mandarínská čínština nosorožce označuje, patřil i k vyhledávaným trofejím panovníků. Při jednom z lovů v 11. století př. n. l. tak vládce Wu z dynastie Čou zabil mimo jiné 22 tygrů, 151 medvědů a dvanáct nosorožců.
Už staří Číňané věřili, že pohár z nosorožce zabrání otravě. Pokud by totiž někdo do nápoje přidal jed, díky látkám obsaženým v rohu by začal perlit. Tato pověra žije dodnes. Stejně jako víra v léčivé účinky, konkrétně při léčbě rakoviny. A navíc je prášek z rohů údajně i výborným afrodisiakem. Vláda v Pekingu sice zakázala jeho používání v roce 1993, osvěta ale hodně pokulhává, respektive není prakticky žádná.
Výsledkem jsou nebezpečné gangy s nejmodernějším vybavením, které brázdí hlavně africké savany a zabíjejí vedle slonů i nosorožce. Přes Kalifornii je pak dopraví do Číny nebo Vietnamu. Dříve býval takovým přestupním místem Tcha-jwan – dokonce jednou tamní policisté chytili i bhútánskou princeznu Deikiy Wangchuck, jak se snaží prodat 22 rohů nosorožce.
Za kilogram rohoviny se na černém trhu platí asi 65 000 dolarů, je tedy dražší než zlato nebo platina.